Archiv autora: Didymos

Přezdívka Didymos patří otci Tomášovi, duchovnímu správci naší farní rodiny.

Odešla paní Marie Brázdová (1943)

Ze svého dočasného útočiště
v Domově na Zámečku Rokytnice
odešela vstříc svému Pánu

paní Marie Brázdová
roz. Adamová

Pohřeb se koná
v sobotu 22. 5. 2021
ve 14.00 hodin
v kostele sv. Jana Křtitele
v Brodku u Přerova.

 

Po mši svaté a modlitbách za spásu její duše bude tělo naší zemřelé sestry uloženo na místním hřbitově. V kostele – prosím – nezapomeňte dodržovat  rozestupy, dezinfikovat si ruce a nosit roušku. Jiná omezení nejsou v tuto chvíli kvůli pandemii potřeba. Děkujeme za projevy soustrasti vůči pozůstalým.

Věčné odpočinutí dej jí, Pane,
a světlo věčné ať jí svítí.

Kam až dosáhne naše křesťanská láska?

6. neděle velikonoční (9.5.) je v katolické církvi věnována modlitbám za pronásledované křesťany. K této příležitosti jsme na faru dostali dopis od ředitelky české pobočky Mezinárodní křesťanské solidarity.


Křesťané považují náboženskou svobodu za nejdůležitější ze všech lidských práv, protože přímo souvisí s věčným osudem člověka, se smyslem života v čase a věčnosti. Náboženská svoboda znamená, že každý člověk může svobodně vykonávat, hlásat a také měnit svou víru, aniž by mu v tom bránila společnost a stát.

200 milionů, 240 milionů, 260 milionů, 340 milionů – tak z roku na rok roste počet pronásledovaných křesťanů ve světě. Každý osmý křesťan trpí nějakou formou útlaku nebo diskriminace. Počet křesťanů zavražděných z náboženských důvodů se loni zvýšil o 60 %, když  pro víru přišlo o život 4761 křesťanů – třináct každý den. 4277 křesťanů bylo vězněno bez procesu a  téměř vždy na základě smyšlených obvinění. V klasifikaci států se situace jednoznačně zhoršila. Zeměmi extrémního pronásledování jsou  Severní Korea, Afghánistán, Somálsko, Libye, Pákistán, Eritrea, Jemen, Irán, Nigérie, Indie, Irák a Sýrie. Nejčastější příčinou diskriminace je radikální islám, etnické konflikty v Africe, represe ze strany komunistického režimu v Číně, hinduistický extrémismus v Indii a organizovaný zločin ve Střední Americe.  Jednou ze zemí s extrémním pronásledováním je Nigérie, kde bylo za posledních 12 let zabito téměř 35 000 křesťanů a  statisíce byly   násilně vysídleny. Protikřesťanské útoky džihádistů zaznamenáváme v dalších zemích Afriky, jako např v Mosambiku. Zprávy o únosech, nucených sňatcích a islamizaci nezletilých nemuslimských dívek v Pákistánu a dalších islámských zemích jsou na denním pořádku.

Pod tlak se dostávají křesťané i na Západě. Bývalý mezinárodní prezident CSI Herbert Meier pronesl již před 15 lety tato stále platná slova: „Svoboda svědomí, vědeckého bádání a tolerance patří neodmyslitelně k dědictví západních zemí. Je formulována v přirozeném právu a je s ním nerozlučně spojena. Díky tomu stála Evropa po staletí v první linii. Dnes ale vidíme, že se toto dědictví Evropy ztrácí a věřící křesťané jsou konfrontováni s dvěma hrozbami – stále agresivnějším sekularismem a relativismem, a na druhé straně s rostoucím vlivem islámských skupin.“

Nezájem veřejného mínění

Je příznačné pro sekularizovaného „ducha doby“, že utrpení a svědectví křesťanů, jakkoliv velké a zřetelné, není v centru pozornosti veřejnosti. V době, která se považuje za moderní, osvícenou a progresívní, máme povinnost být na straně lidí, kteří jsou za svou víru, šikanováni, biti, mučeni a vražděni.   Solidarita s pronásledovanými má biblický základ v prvním listu apoštola Pavla Korintským – „Trpí-li jedna část, trpí s ní části všechny“ (12.26). V praktické rovině jsou křesťané často jediní, kdo mohou pomoci. Buďme proto s pronásledovanými křesťany v modlitbách alespoň o 6. neděli velikonoční!

Monika Kahancová
výkonná ředitelka CSI ČS