„Nikdo nelije mladé víno do starých měchů. Jinak víno měchy roztrhne, víno vyteče a měchy přijdou nazmar. Mladé víno do nových měchů!“ (Mk 2,22). Ježíšova slova o novém víně a nových měších mohou být dobrým obrazem toho, o co usilujeme v projektu Propojeni.
Toužíme po živé církvi, po farnostech, které budou skutečnými společenstvími víry, naděje a lásky. Po kněžích, kteří budou mít prostor věnovat se svému pastýřskému poslání, i po aktivním zapojení celého Božího lidu, který se bude aktivně podílet na životě a směřování církve. Taková proměna se však neobejde bez otázky, zda je možné tuto proměnu realizovat při současném uspořádání našich farností. Právě této otázce se budeme více věnovat v další etapě projektu, v nadcházejícím roce 2027.
Nový život potřebuje také odpovídající podmínky
V první etapě projektu Propojeni, v roce naslouchání, jsme se zaměřili na pět základních oblastí života našich farností. Společně jsme přemýšleli o slavení neděle, životě farní rodiny, evangelizaci, kněžském společenství a správě majetku. Vzniklo přes 900 skupinek ( a stále mohou vznikat další), kde se lidé setkávají, společně se modlí, naslouchají a sdílejí své zkušenosti. Za jednotlivými otázkami se přitom skrývá jedno společné hledání: Jak máme jako církev žít v příštích desetiletích? K čemu nás Duch svatý volá?
Naše současná síť farností vznikala v jiných historických a společenských podmínkách. Po generace dobře sloužila svému účelu a mnohá místa jsou dodnes živými centry víry. Svět kolem nás se však mění. Mění se počet věřících, způsob života i podoba místních společenství. To, co fungovalo v minulosti, proto nemusí být dlouhodobě udržitelné. Být církví znamená být na cestě, stále znovu hledat, jak žít evangelium tady a teď.
Pokud chceme efektivně rozvíjet všech pět pilířů projektu Propojeni, potřebujeme vytvářet podmínky, které umožní nový způsob spolupráce, sdílení odpovědnosti i vzájemné podpory. Jinými slovy, nové víno potřebuje také nové měchy.
Nejde přitom o změnu pro změnu. Cílem není vytvořit dokonale fungující organizační systém, ale umožnit, aby naše farnosti byly místy skutečného křesťanského života. Aby kněží nebyli zahlceni správou stále většího počtu farností a majetku, aby se věřící necítili na život svých společenství sami a aby naše energie nesměřovala především k udržování dosavadního stavu, ale k hlásání evangelia a službě druhým.
Rok 2027: Od naslouchání k rozlišování
Právě tímto směrem se projekt Propojeni vydá v roce 2027. Po roce naslouchání přichází čas společného rozlišování. Budeme hledat, jak by mohla v budoucnu vypadat síť našich farností, aby odpovídala možnostem/nové realitě diecéze a zároveň vytvářela prostor pro živou a otevřenou církev.
Půjde o další krok na společné cestě, nikoliv o hotové řešení.Hledání nové podoby farní sítě totiž není jen organizačním úkolem. Je především příležitostí znovu promyslet, co znamená být jedním Božím lidem, který společně nese odpovědnost za život a poslání církve.
Nové měchy samy o sobě nezaručí dobré víno. Stejně tak žádná změna hranic či uspořádání farností automaticky nepřinese duchovní obnovu. Obojí však patří k sobě. Potřebujeme nové smýšlení, ochotu ke spolupráci a odvahu opustit některé zažité představy, k čemuž nás zve i synodální proces celé církve. A současně potřebujeme strukturu, která takovému životu nebude překážet, ale bude jej podporovat.
Denisa Kracíková
