Milé sestry, milí bratři,
milí diecézané,

dnešního dne, o svátku Svaté Rodiny, končí ve všech diecézích katolické církve Svatý rok, ve kterém jsme se učili společně kráčet jako poutníci naděje. Naděje, kterou je pro nás Ježíš Kristus. S Kristem, naší nadějí, chceme kráčet i v následujících letech. (…)

Mnohé z nás přirozeně zneklidňuje pokles věřících, kteří se účastní bohoslužeb a života církve, i postupný pokles počtu kněží. Ukazuje se, že nepůjde zachovat stejný způsob farního života, do kterého jsme se narodili a jak jej prožíváme dnes. To je realita, před kterou nechceme zavírat oči. Ostatně model církve, ve které téměř všechna aktivita vychází od kněží a speciálně pověřených laiků, ani neodpovídá Božímu povolání každého křesťana hlásat evangelium a vydávat svědectví o Kristu. Bůh už mnohokrát v dějinách církve dokázal těžkosti přetavit v něco nového, krásného a životodárného. Vždy však k tomu použil věřící, svůj lid, kteří byli ochotni k proměně srdce i mysli a odvážně šli za jeho hlasem.

KE STAŽENÍ: celý text pastýřského listu arcibiskupa Josefa

DALŠÍ INFORMACE K PROJEKTU PROPOJENI:
www.propojeni.ado.cz

Milé sestry a bratři,
dnes už popáté prožíváme Den prarodičů a seniorů. Papež František určil pro tento den citát z knihy Sírachovcovy (14,2): „Blaze tomu, kdo neztratil naději.“ Nemělo by nás to překvapit, protože celý Svatý rok prožíváme jako poutníci naděje. Svatý otec nás vybízí, abychom se zamýšleli nad tím, jak se přítomnost prarodičů a seniorů může stát znamením naděje v každé rodině i církevním společenství. Jaká k tomu vede cesta, když se dnes se starší generací mnohokrát nepočítá?

V prvním čtení jsme slyšeli úryvek z rozhovoru mezi Abrahámem a Hospodinem, který předcházel zničení měst Sodoma a Gomora. Tato města ztratila naději, protože hřích jejich obyvatel byl velmi těžký, zaměnili pravé hodnoty za falešné. Zkušenost prarodičů a seniorský věk má velké poslání: ukazovat a předávat mladší generaci skutečné hodnoty života. Není to lehký úkol, když si uvědomíme, jaká představa o hodnotném životě převládá – bývá spojen s kultem věčného mládí a co nejvyšších výkonů. Pokud by tuto představu sdílela i starší generace křesťanů, pak by byly hodnoty života zamlženy. Jak by se pak vyrovnával člověk v seniorském věku s ubývajícími silami, opakovanými zprávami o odchodu známých a přátel, jak by překonával vracející se pocit zbytečnosti a osamocenosti, který plyne z rychlého tempa a stylu okolního světa? Kdo staví svůj život na křesťanských hodnotách, neztratí naději.

KE STAŽENÍ:
celý text pastýřského listu českých a moravských biskupů

Pokoj vám! K dnešní slavnosti Zmrtvýchvstání Ježíše Krista s Vámi sdílíme pastýřský list arcibiskupa pražského, Mons. Jana Graubnera a krásnou velikonoční píseň od skupiny Adorare.