Známe stav náboženské svobody ve světě?

„Zpráva o náboženské svobodě ve světě“ pro rok 2021, kterou vypracovala mezinárodní katolická charita a papežská nadace Církev v nouzi (Aid to the Church in Need, ACN), konstatuje, že náboženská svoboda se závažně porušuje ve třetině všech zemí světa. Podle této zprávy, která byla 20. dubna oficiálně představena v Římě a dalších městech po celém světě, nebylo v letech 2018 až 2020 toto základní právo respektováno v 62 ze 196 zemí světa (31,6 %). Touto svou již 15. zprávou o náboženské svobodě ve světě varuje papežská nadace Církev v nouzi před vážnými hrozbami, kterým je v celém světě toto základní právo vystaveno.

Zakrvácená socha Krista po velikonočním bombovém atentátu na Srí Lance v roce 2019. V zasažených kostelech a hotelech zemřelo celkem 359 lidí.

Jak zpráva uvádí, ve 26 zemích lidé trpí pronásledováním a v 95 % z nich se ve sledovaném období situace ještě zhoršila. Poprvé se v této kategorii objevuje devět zemí: sedm afrických (Burkina Faso, Kamerun, Čad, Komory, Konžská demokratická republika, Mali a Mosambik) a dvě asijské (Malajsie a Srí Lanka).

Tyto statistiky odrážejí jeden z hlavních závěrů zprávy: radikalizaci afrického kontinentu, zejména v subsaharské a východní Africe, kde dramaticky posílila přítomnost džihádistických skupin. Porušování náboženské svobody – včetně extrémní podoby pronásledování, jako je masové vraždění – se nyní odehrává ve 42 % všech afrických zemí a Burkina Faso i Mosambik jsou jen dva výrazné příklady.

Radikalizace se ovšem netýká jen afrického kontinentu. Zpráva popisuje také vzestup nadnárodních islamistických sítí pokrývajících nejen subsaharské státy od Mali po Mosambik, ale zasahujících také na Komory v Indickém oceánu nebo na Filipíny v Jihočínském moři s cílem vytvořit takzvaný „transkontinentální chalífát“.

Pokračování textu Známe stav náboženské svobody ve světě?

Děje se něco nového kolem synody?

Synodální proces na téma společné cesty církve má za sebou první měsíc od svého zahájení. Do Vatikánu prý začaly z mnoha stran přicházet pozitivní reakce spojené s prosbami o více času na zapojení místních církví = farností a diecézí. Tomuto přání bylo vyhověno, takže i my získáváme pro společnou práci ve skupinkách podstatně více času – zhruba do jarních prázdnin.
Milí bratři a sestry,

spolu s Tomášem Mackovíkem vás znovu prosíme, nenechte si utéct mezi prsty nevídanou příležitost k dialogu, která může reálně ovlivnit kvalitu života církve u nás doma. Pokud jste tak ještě neudělali, prostudujte si v Kaštánku nebo na mušli témata k prohloubení ve skupinkách a vyberte si z nich jedno, které vás nejvíce zaujalo. Potom se k němu viditelně přihlaste zápisem do tabulky v kostele, nebo zprávou na facebooku, emailem případně telefonicky podle pokynů v Kaštánku. Nic dalšího v tuto chvíli opravdu není třeba.

otec Tomáš

Jak řekl tento týden papež František českým biskupům během jejich návštěvy ve Vatikánu: Při synodě nejde o to, něco vyřešit, ale především o to, abychom tento proces žili, protože každá skupina ve farnosti, která se synodální cestě otevře – každý, kdo vykročí na cestu otevřenosti, bude trpělivě a v lásce naslouchat druhému a bude chtít poznat, co je Boží vůle – udělal veliký krok k uzdravení církve ve svém konkrétním prostředí.
Vraťme se tedy k nám …… I kdyby se nakonec vaše synodální skupinka z nějakého důvodu rozjela později, je naprosto nezbytné, abyste svůj zájem o účast dali najevo právě teď. Je psáno u poštovní přepážky: Na pozdější reklamace nebude brán zřetel. Rozumím vašim rozpakům. Dokud se ve farnosti přihlašování nerozjede, připadáme si všichni tak trochu jako hosté na plese, kde sice už hraje hudba, ale lidé se zatím stydí vstoupit na prázdný taneční parket. Ten pocit jistě dobře znáte. Proto moc prosím ty z nás, kdo už mají své téma vybráno, aby se během tohoto týdne zapsali, a tak dodali odvahu k tanci ostatním. Věřím, že všichni hosté na synodálním plese si nakonec budou tuto dobu zvláštní otevřenosti pro Boží vedení užívat a bude jim líto, až skončí. 
Jakékoli dotazy k tomuto tématu směřujte buď na farního koordinátora nebo na faráře. Rádi vám odpovíme.
Jako připomínku tohoto sdělení žádám, abychom se až do odvolání pravidelně modlili po svatém přijímání oficiální modlitbu za synodu.  

CHCETE VĚDĚT VÍCE O TÉMATECH K PROHLOUBENÍ
V SYNODÁLNÍCH SKUPINKÁCH?

Vše potřebné najdete ZDE.


VZDĚLÁVÁME SE
O SYNODĚ S NÁRODNÍM KOORDINÁTOREM (3. díl)

Bratrské setkání našich biskupů s papežem

Návštěva českých a moravských biskupů ad Limina apostolorum dnes vyvrcholila setkáním se Svatým otcem. Odehrávala se formou velmi neoficiálního a otevřeného dialogu, který trval více než dvě hodiny, potvrdil předseda České biskupské konference, arcibiskup Jan Graubner, při setkání s novináři v českém centru Velehrad nedaleko Vatikánu.
 

Těžko mluvit krátce o setkání, které trvalo více než dvě hodiny, předeslal arcibiskup Graubner na brífinku bezprostředně po návratu z Apoštolského paláce.

„Témat byla celá řada a setkání bylo opravdu velmi neoficiální. Na začátku se řeklo, že se odloží všechny projevy a budeme spolu povídat. To nejsilnější, co si z toho odnáším je opravdový dialog, opravdové bratrské setkání ve vzájemném naslouchání, respektu a otevřenosti. Bylo to setkání velmi povzbudivé. Musím říci, že papež se v této chvíli, která byla z jeho strany – řekl bych – dosti uvolněná, ukazoval opravdu jako pastýř, kterému jde o každého člověka. Je vidět, že to nejenom říká v oficiálních projevech nebo dokumentech, ale že tím skutečně žije: Být blízko lidem. A o tom jsme v podstatě hovořili z nejrůznějších aspektů.“

Papež František zahájil setkání s českými a moravskými biskupy komplimentem: „Praha je prý nejkrásnější město v Evropě“ – prozradil dále při setkání s novináři předseda České biskupské konference. „Ale to prý slyšel jen od druhých, sám tam nikdy nebyl – ovšem prý tomu věří“ dodal s úsměvem olomoucký arcibiskup. A na pobídku, aby se na tu krásu tedy přijel podívat, odvětil: „Až na to příjde čas.“ Papež František rovněž s potěšením přijal dary vyrobené českými umělci, křišťálový relikviář sv. Zdislavy a brokátové desky s peněžním darem a s dětskými kresbami. Nechal si rovněž vyprávět, kdo byla sv. Zdislava. 

Arcibiskup Graubner prozradil, že se hovořilo rovněž o očekávaných nominacích pro některé české a moravské biskupské stolce. Jak řekl, papež František v této souvislosti vyzýval k modlitbě a spolupráci s Kongregací pro biskupy.

K celkovému průběhu návštěvy ad limina předseda České biskupské konference konstatoval, že na většině míst zakusili skutečnou synodalitu.

„Odnáším si především to, že na většině úřadů nás opravdu přijali s otevřeností, ochotou naslouchat, být k službě, být k dispozici. S tím, že tady nejde o jakési poroučení nebo plnění příkazů, ale skutečně o naslouchání Duchu svatému. To si odnáším jako nejsilnější dojem a byl bych rád, kdyby se nám podařilo přenášet tuto atmosféru také do našich diecézí, našich farností.“

Arcibiskup Graubner dále navázal na probíhající synodální proces. „Papež zdůrazňoval, že nejde o to, něco vyřešit, ale především o to, abychom tento proces žili,“ protože – dodal dále předseda českého episkopátu – každá skupina ve farnosti, která se synodální cestě otevře, každý, kdo vykročí na cestu otevřenosti, bude trpělivě a v lásce naslouchat druhému a bude chtít poznat, co je Boží vůle, udělal veliký krok k uzdravení církve ve svém konkrétním prostředí. „Papež říká, že výsledkem synody nemá být dokument, který skončí v knihovně, ale chce, aby tento proces probíhal a uzdravoval.“

Zdroj: Vatican News

K POSLECHU:
České vysílání Vatikánského rozhlasu ze dne 11.11.2021

S úctou k lidské velikosti většiny pracovníků Charity

Drazí bratři a sestry,

v neděli 14. 11. bude ve všech našich kostelích tradiční kostelní sbírka na Charitu. Pro mne je to příležitost poděkovat všem věřícím, kteří Charitu podporují, a také veřejně poděkovat mnoha pracovníkům Charity nejen za obětavou službu potřebným, ale i za věrnost této službě. Minulý rok byl hodně mimořádný nejen pro Charitu, ale i pro celou společnost díky pandemii koronaviru, která nás přepadla, ochromila a vyzkoušela. 

Zaslouženě jsme věnovali velkou pozornost zvláště nemocnicím, které byly přeplněné. Zdravotní personál podával mimořádné výkony a přinášel náročné oběti. V Charitách to však nebylo o mnoho lehčí. I přes mimořádné komplikace bylo potřebné se postarat o klienty bez ohledu na to, že někteří z nich byli nemocní kovidem, nebo chyběl personál, kterému se kovid taky nevyhýbal.  Kdyby to charitní pracovníci nezvládli, tlak na nemocnice by byl mnohem větší.

Jsem na pracovníky Charit hrdý, protože si dovedli poradit a nebáli se přinést mimořádné oběti. Ze srdce jim i touto cestou děkuji za mimořádné nasazení. Podobně děkuji všem dobrovolníkům i podporovatelům charitního díla. Mám opravdovou úctu k lidské velikosti většiny pracovníků Charity a denně na ně myslím v modlitbě, denně jim žehnám.

Předem děkuji za vaši štědrost, kterou ukážete příští neděli.

S vděčností každému z vás ze srdce žehná

Jan Graubner,
arcibiskup olomoucký a metropolita moravský

Komunitní web katolíků žijících kousek od Přerova