Archiv pro rubriku: Církev v České republice

Katoličtí biskupové píší lékařům a zdravotníkům

Vážení lékaři, záchranáři,
ošetřovatelé a zdravotníci,

s velkou vděčností se na Vás obracíme na prahu velikonočních svátků. Vy jste nyní těmi, kdo bojují proti nemoci a pro zdraví, proti smrti a pro život. Není možné právě v této době neuvažovat o určitých paralelách, které se nám nabízejí při pohledu na život Ježíše Krista, jehož závěr pozemského života, smrt a vzkříšení si v těchto dnech intenzivněji připomínáme.

Pašijové drama, které nacházíme v evangeliích, je plné nejrůznějších postav a charakterů. Mezi nimi pochopitelně vyniká postava Ježíše, který se obětuje za spásu – záchranu světa, a to až k smrti. Nacházíme zde ale mnoho dalších menších postav, které sice v pašijích nezabírají velký prostor, ale které jsou přesto důležité. Určitě mezi ně patří Šimon z Kyrény, člověk, který šel unavený z práce, ale najednou se mu změnil život, protože byl požádán o něco neslýchaného – aby nesl za již příliš slabého Ježíše kříž. Z tehdejšího hlediska to bylo namáhavé, a především velmi ponižující. Z odstupu se ale tato jeho služba jeví vlastně jako velká čest. Dále se Ježíš při své křížové cestě potkává se ženami, které s ním mají soucit. Chtějí jej obdarovat, ale najednou zjišťují, že jsou obdarovány. Ani Pilátova žena není postavou nevýznamnou. Vzkazuje svému muži, aby měl odvahu a neodsuzoval toho, který je spravedlivý. Ke všem těmto epizodám z evangelií patří i ty, které nenajdeme v Bibli, ale připomínáme si je tradičně při starobylé pobožnosti křížové cesty, jako je Veronika podávající Ježíši roušku nebo letmé, ale přece velmi povzbuzující setkání Syna s Matkou. Tyto minipříběhy ukazují na to, že i když hlavní postavou dramatu je trpící a umírající Ježíš, láskyplná péče prokazovaná s veškerou erudicí stejně jako s empatií a odvážným nasazením, přece jen velmi významně mění podobu tohoto příběhu.

Pokračování textu Katoličtí biskupové píší lékařům a zdravotníkům