Pozdrav z Kodaně: Lidé se tu pořád usmívají

Ze studijního pobytu v Dánsku píše čtenářům farní mušle náš brodecký ministrant Dominik.


Chvála Kristu,

předně se omlouvám, že jsem se neozval dřív, mám tu docela frmol. Dánsko je nádherná země a lidé se tu pořád usmívají což je velké plus. Bál jsem se, že mi Kodaň jakožto velkoměsto moc nesedne, ale opak je pravdou. Sice je to 1,5 miliónu obyvatel čítající metropole, ale díky tomu, že hodně lidí zde bydlí v rodinných domech a nejsou zde žádné mrakodrapy, tak mi to tu tak ani nepřijde. Univerzita je obrovská a má hned 4 kampusy. Já navštěvuji jeden z nejmodernějších co tu je a oproti Olomouci je to obrovský rozdíl. Přednášky mám až odpoledne, tak se aspoň vyspím. V rámci jednoho předmětu pro erasmáky jsem se již zúčastnil dvou exkurzí za Vikingy (pohřebiště, muzea, pevnosti). Dokonce jsme navštívili i jižní Švédsko (Malmö). Během října jsem dokonce odcestoval na týden do Norska v rámci zájezdu pro mezinárodní studenty. Navštívil jsem Oslo, Laerdal a Bergen. Oslo na mě dojem moc neudělalo, zato Laerdal a Bergen jsou úžasná místa. Byla tam moc krásná příroda, fjordy, lesy, hory. V rámci tohoto zájezdu zde byli studenti snad z celého světa, což bylo hodně zajímavé. 

Ale zpátky do Kodaně. Univerzita je bohužel až 8 km vzdálená od mého bydliště, takže dojíždím na kole. Vůbec všude po městě se pohybuji na kole, protože MHD je zde až příliš drahé, a když má člověk kolo, tak se to nevyplatí. 

Každou neděli zde chodím do kostela k místním jezuitům, kteří mají kostel asi 10 minut pěšky od místa kde bydlím. Celkem je zde na výběr ze tří možností: první mše sv. je v polštině, druhá v němčině, a třetí v angličtině. Já převážně chodím na tu v polštině, ale občas zajdu i na tu v angličtině. Kodaň má také co nabídnout, je tu spousta muzeí, kostelů, zámků, parků, kaváren a restaurací. Dokonce je zde uprostřed města zábavní park zvaný Tivoli, kde se zabaví celá rodina.

Doufám, že se vám vede dobře. Všechny moc zdravím.

Dominik Vondrák

Chudí nám pomáhají objevovat krásu evangelia

Neděle 18. listopadu 2018 bude v katolické církvi podruhé slavena jako Světový den chudých. Papež František nám při té příležitosti posílá následující list.

„Hle, ubožák zavolal a Hospodin slyšel“ (Ž 34,7). Žalmistova slova se stávají našimi ve chvíli,kdy jsme sami voláni, abychom se setkali s různými situacemi utrpení a vyloučení na okraj, ve kterých žije tolik našich bratří a sester, které obvykle označujeme obecným pojmem „chudí“. Pisateli těchto slov není uvedená situace cizí, naopak. On sám má přímou zkušenost s chudobou, ale proměňuje ji v píseň chvály a vděčnosti Pánu. Tento žalm dnes umožňuje i nám, kteří jsme ponořeni do tolika forem chudoby, abychom pochopili, kdo jsou skuteční chudí, tedy ti, ke kterým máme obrátit svůj pohled, naslouchat jejich volání a poznat jejich potřeby.

Celý text poselství Svatého otce

Podpora manželství muže a ženy ukazuje svou převahu

Petice na podporu manželství muže a ženy, tedy na podporu požadavku ústavního zakotvení manželství jako trvalého svazku muže a ženy, získala za 4 měsíce svého trvání více než 75 000 podpisů. To je za mnohem kratší dobu (o dva měsíce) více podpisů, než získala petice, která požaduje pravý opak – tedy takzvané manželství pro všechny.

„Vnímáme to jako obrovský úspěch, v době relativizace hodnot a snahy LGBT aktivistů otevřít manželství takzvaně všem, se ukazuje, že česká společnost je přece jenom konzervativnější, než nám tito aktivisté tvrdí,“ říká Jana Jochová, předsedkyně spolku Aliance pro rodinu, který petici organizuje.

Zároveň doufá, že naši zákonodárci si uvědomí, na čí straně stojí většina společnosti a neuvěří líbivému, ale nepravdivému heslu zastánců zrušení výlučnosti manželství: „Většině to neublíží, menšině to pomůže“. Manželství pro všechny by totiž znamenalo otevření Pandořiny skříňky se spoustou dalších negativních důsledků.

Biologické rodičovství by ztratilo význam a legitimně by se rozšířilo na více osob, což má neblahé důsledky pro identitu dítěte, před čímž varují mnozí psychologové a další odborníci.

Nové chápání manželství by se také muselo odrazit ve školních vzdělávacích plánech, došlo by k přepisování učebnic. Rodiče, kteří by s tím měli problém, by neměli žádnou možnost do toho zasáhnout. Duhovým programům by se otevřela přímá cesta do škol.

Mohlo by dojít i k ohrožení náboženské svobody. Česká republika uznává církevní sňatky, jsou zákonem postaveny na roveň sňatkům civilním, a v tomto ohledu vůbec není jasné, jak by se toto nové opatření dotýkalo křesťanských církví. Byly by nuceny oddávat stejnopohlavní páry, když by existovalo jednotné „manželství pro všechny“?

Nic z tohoto ale česká společnost většinově nechce. Žádný z těchto důsledků aktivisté kampaně Jsme fér otevřeně nepřiznávají, přesto se toto vše děje v zemích, kde již tzv. manželství pro všechny neuváženě schválili.

Kontakt:

Aliance pro rodinu
www.alipro.cz
www.podporamanzelstvi.cz

Odešly paní Marie Calábková (1940) a paní Ludmila Rašková (1932)

Téměř současně 
odešely vstříc svému Pánu
naše sestry v Kristu

paní Marie Calábková
Rokytnice 353

a

paní Ludmila Rašková
Citov 93

 

Pohřební obřady se konají

  • v Rokytnici v pátek 2.11.2018 ve 14 hodin,
  • v Citově v sobotu 3.11.2018 v 15 hodin.

Po mši svaté a modlitbách za záchranu jejich duše
bude tělo našich zemřelých převezeno ke zpopelnění. 

Věčné odpočinutí dej jim, Pane,
a světlo věčné ať jim svítí.

Komunitní web katolíků žijících kousek od Přerova