Archiv pro rubriku: Vychází nový Kaštánek

Poklady stáří

Milí čtenáři, je to už hodně dlouho, co jsem jako kaplan valašskoklobúcký vyrazil se svými rodiči zimní krajinou bohatou na sníh běžkovat. Při řeči došlo i na vážná témata. Tatínkovi, který si postěžoval na přibývající léta a stesk po učitelské profesi, jsem předložil sportovní podobenství. Pobyt člověka na zemi se dá při troše fantazie přirovnat k hokejovému zápasu. Jako se hokej hraje na třetiny po dvaceti minutách, tak se náš život obvykle dělí na tři velká (podobně dlouhá) období: čas růstu a dospívání, zaměřený na studium a hledání vlastního místa na Zemi (cca 25-30 let), produktivní období před odchodem do důchodu, zaměřené na práci, rodinu a věrnost velkým závazkům (cca do 60) až nakonec, dá-li Pán, přijde stáří jako závěrečná etapa, zaměřená na předávání zkušeností, pokorné přijímání ztrát a intenzivní duchovní život. Každé z těchto období má své vlastní priority a význam, ale celkové hodnocení života – stejně jako při hokeji – velmi často závisí na úsilí vynaloženém v posledních minutách, dnech a letech. Mám za to, že závěrečná „třetina“ života je svým způsobem nejdůležitější. Důchodový věk člověka není určen k pěstování nostalgie vůči pohádce mládí, kterou nenávratně odvál čas, ani k dohánění toho, co jsme na světě nestihli užít kvůli práci a výchově dětí. Aktivně prožívané stáří by spíš mělo být časem zvědavého vyhlížení cílové pásky, radosti z dosažení průběžných výsledků a sbírání sil pro velké finále.

Na cestě životem jdou mladí a staří vedle sebe a navzájem se potřebují. Slovníkem papeže Františka nám církev připomíná, že „jedině díky staré generaci mohou mladí lidé objevit své kořeny a jedině díky mladým mohou staří lidé znovu snít.“ Ani v odlišných podmínkách dnešní doby bychom neměli ztratit cit pro hodnotu mezigeneračního soužití, které ještě nedávno patřilo v našich krajích k normálu. Každý grunt na vsi míval výměnek, nebo aspoň nějakou vedlejší světničku, aby mohli staří rodiče žít a dožít mezi svými. Vědomé rozhodnutí zůstat stárnoucím členům rodiny nablízku – i za cenu určitých osobních obětí – není důležité jen pro jednu stranu. Reálná blízkost stařečků a stařenek se totiž až na výjimky blahodárně projevuje tím, že do atmosféry našich životů přirozeně vnáší vzácné koření hlubší solidarity a lidskosti. Cenné je také svědectví, které nám mohou všichni senioři nabídnout ve své křehkosti. Stáří lze totiž chápat v duchovním horizontu jako věk příhodný pro spolehnutí se na Boha. Když slábne tělo, paměť i jiné schopnosti, ukazuje se reálná závislost člověka na Bohu, a ten se tak stává pro všechny kolem sebe jakýmsi zrcadlem volajícím k modlitbě. Být nablízku prarodičům velmi často znamená spojit své síly s láskou církve, která díky zkušenosti Velikonoc umí smysluplně doprovázet lidi až na samotný práh smrti. Přitom je důležité vědět, že „člověk, který stárne, se neblíží ke konci, nýbrž k tajemství věčnosti. Aby mu porozuměl, potřebuje se přiblížit Bohu a žít ve vztahu s Ním.“ (papež František)

Farní den v Císařově 2019

Co platí v rodině, dá se vztáhnout i na společnost jako celek. Ruku v ruce s tím, jak bude vzhledem k demografickému vývoji a pokroku medicíny průměrný věk obyvatel narůstat, neměli bychom jen rozšiřovat kapacity specializovaných pobytových zařízení, kde se staří lidé často cítí opuštění, smutní a v podstatě zbyteční. Spíše se učme opravdově doceňovat poklady stáří a hledejme cesty k zajištění asistenční kontinuity mezi vlastní domácností seniorů a externími službami bez dramatických zlomů (domácí zdravotní péče). Věnujme čas naslouchání příběhům, které uchovala paměť našich sousedů – jejichž tváře ozdobil čas vráskami a stříbrem ve vlasech – dokud nám je mohou vyprávět.

Žehná vám otec Tomáš

KE STAŽENÍ:
Kaštánek 2/2021

Hospodaření farnosti

Milí čtenáři,
jak se již stalo zvykem, rádi bychom vám představili přehled příjmů a výdajů farnosti za uplynulý rok. Základním principem hospodaření církve je snaha o vyrovnaný rozpočet. Výdaje proto plánujeme opatrně a dlouhodobě, abychom se zbytečně nezadlužovali. Na druhou stranu jsme si v ekonomických radách vědomi, že je většinou lépe něco opravit než držet svěřené peníze na účtu, kde rychle ztrácejí na hodnotě. Pokud se naskytne příležitost získat dotační podporu z veřejných zdrojů, nelitujeme námahy spojené s přípravou a realizací příslušných projektů. Řada z vás ví, že to není legrace.

Zásadní zprávou roku 2020 je udržení kostelních sbírek na solidní úrovni navzdory pandemii. Jak známo, šíření koronaviru nám přineslo úplný zákaz veřejných bohoslužeb v délce 9 týdnů a na dalších 11 týdnů včetně Vánoc drasticky omezilo počet účastníků na mši svaté. Za těchto okolností – které bohužel stále trvají – je konečná výše sbírek pro správce farní pokladny velkou úlevou. Meziroční srovnání hlásí v Brodku pokles příjmů jen něco přes 4% a v Citově i v Rokytnici něco přes 5%. Pán Bůh zaplať všem dobrodincům, kteří v době jarní a podzimní karantény nepřestali přispívat do sbírkového košíčku cestou ke svatému přijímání mimo mši, osobně na faře nebo i jinak. Takové vynalézavosti se meze nekladou. Někteří z vás se dokonce rozhodli zřídit ve prospěch farnosti trvalý příkaz ze svého účtu, protože zjistili, že je to praktičtější než každý týden lovit po kapsách rozměněnou bankovku. Kdo ví, zda právě tento model podpory nebude v budoucnu čím dál častější.

Velmi si vážím také ochoty farníků od dětí po seniory, kteří nám pomáhají vlastní prací nebo dobrými nápady. Nedávná zkušenost s rovnáním padající hřbitovní zdi a instalace topení v Citově ukázala, že doba svépomocné práce „pro kostel“ ani zdaleka neskončila. Byl bych rád, kdybyste vnímali moje občasná pozvání na brigádu jako vítanou příležitost přiložit ruku k dílu a přitom lépe poznat ostatní věřící. Farní brigáda se může stát malou rodinnou slavností v montérkách, při které si kromě práce uděláme čas společně posvačit a trochu si popovídat. Nakonec připojím to nejdůležitější. I nad ekonomickými otázkami zůstává naším úkolem aktivní budování Božího království mezi lidmi. Kostely, fary a související pozemky v našem vlastnictví udržujeme proto, abychom měli k dispozici kvalitní zázemí pro život z víry i službu církve veřejnosti. Jsme odpovědní za to, aby se ve světě šířila radost a naděje založená na evangeliu. K tomu je nutné, abychom byli pro své okolí po všech stránkách důvěryhodní.

Žehná vám otec Tomáš

KE STAŽENÍ:
Kaštánek 1/2021

Kouzlo Vánoc

Milí čtenáři,

vánoční čas má zvláštní kouzlo, které nespočívá v navození příjemné atmosféry, šimrání chuťových a čichových receptorů našeho těla, zpěvu něžných koled ani v pouhé radosti z přátelského setkávání, obdarování, odpočinku a zimních radovánek na horách, i když to vše jistě k těmto svátkům také patří. Skutečné kouzlo Vánoc úzce souvisí s dotykem Nebe, o kterém vypráví příběh narození Ježíše Krista. Najdete ho v Bibli, pokud v ní otevřete Lukášovo evangelium, kapitolu druhou, verše 1 až 20. Tento jedinečný příběh zní napříč staletími a vytváří historický předěl našeho letopočtu. Narození Spasitele dodává každoročně novou odvahu lidem utlačovaným, nemocným, umírajícím i jejich rodinám. Vrací důstojnost chudým a sociálně vyloučeným. Zasévá touhu po míru v srdci znesvářených. Jedním slovem: přináší pokoj všem lidem dobré vůle. Ve chvíli, kdy píšu tyto řádky, nemohu vědět, zda moje nebo Vaše zdravotní situace, či jiné okolnosti, nepřekazí naši společnou účast na vánočních bohoslužbách v kostele. Proto mi dovolte popřát Vám i Vašim blízkým hojnost Božího požehnání, nebeskou ochranu Panny Marie i svatého Josefa a šťastné překonání všech současných i budoucích krizí.

Foto Jana Chadimová / Člověk a víra

Ministr zdravotnictví adresoval na nedávné tiskové konferenci občanům naší země následující výzvu: „Když už letošní Vánoce musí být a budou jiné, ať je to změna, která je smysluplná a která nám umožní, aby probíhající i budoucí čas nebyl tak složitý, jak se někteří z nás nyní musí obávat.“ Plně se s těmito slovy – která volají po důsledném dodržování opatření proti koronaviru – ztotožňuji, ale chtěl bych jim dát poněkud širší a duchovnější výklad. Tváří v tvář aktuálním trendům ve společnosti se bohužel někteří z nás skutečně musí obávat, jak složitý čas nastane pro Evropu za dvacet – třicet let. Mám na mysli celou škálu problémových oblastí od dramatického stárnutí naší populace – jakoby unavené životem ve svobodné společnosti – přes napětí kolem hromadné migrace z muslimských zemí, slábnutí smyslu pro nenahraditelnost manželství muže a ženy, absence vlastenectví a ochoty k oběti, vážný nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve firmách a kněžských i řeholních povolání v církvi, až po nekontrolované šíření nemravnosti na internetu, porušování práv dětí a nebezpečnou rychlost klimatických změn. Milí přátelé, zkusme si ve světle těchto skutečností ještě jednou přečíst výzvu ministra Blatného a začněme s tím něco dělat, dokud je čas. Následující dny mohou významně posílit naši naději a odhodlání, vždyť i nám se v Ježíši narodil Spasitel. Jděme za ním!

Žehná vám otec Tomáš

KE STAŽENÍ:
Kaštánek 6/2020