Bratři a sestry,

o Vánocích jsme svědky převeliké události. Nekonečný, všemohoucí a milosrdný Bůh vstupuje do dějin světa tak převratným způsobem, že přijímá z lásky k nám omezenost a křehkost lidské existence. Stává se pro nás Ježíšem. Rodí se ze ženy, aby se stal naším bratrem a společníkem na cestě. Všichni jsme zváni, abychom se kolem něho shromáždili ve společenství církve, která je základem nového světa zaslíbeného v Bibli těmito slovy: „Nikdo nebude škodit ani zabíjet na celé mé svaté hoře, protože poznání Hospodina naplní zemi, jako vody pokrývají moře“ (Iz 11,9). Prožijme tedy vánoční dobu společně, pevně semknutí v radosti z našeho úžasného Boha, ve zpěvu, pokoji a odpočinku, upřímné sounáležitosti a zbožném jásotu uprostřed slz nejrůznějšího druhu! Napodobujme lásku našeho Pána a buďme ochotni nabízet své rámě tomu, kdo se – podobně jako Panna Maria před porodem – jen stěží drží na nohou! Vše dobré v novém roce vám přeje a v modlitbě vyprošuje

otec Tomáš

KE STAŽENÍ: Kaštánek 6/2019

S příchodem listopadu se rychle zkracuje doba, kdy přes den svítí slunce. Blíží se zima, přibývá tmy. Do tmy vstáváme, za tmy usínáme. Brzy se budeme za tmy vracet i z práce a ze školy. Běh přírody nás tak připravuje na dobu, kdy budeme za tmy chodit do kostela a nad křehkým světlem adventního věnce prožívat naději – naději na nový příchod Boží lásky do našeho světa. Tma v přírodě i v životě lidí je zvláštním stavem nouze. Vzniká všude tam, kam se světlo nedostane. To znamená, že tma vlastně není nic jiného než zakoušeným nedostatkem. Sama o sobě je toužebným voláním po světle… po životě… po nových barvách… po Bohu. Protiklad světla a tmy v sobě nese silné duchovní poselství, kterému mohou rozumět lidé všech národů. Ne všichni ale zároveň vědí, kde najít ono vytoužené světlo pro svůj život. Pán Ježíš nám v evangeliu napovídá takto: „Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života“ (Jan 8,12) … „Dokud jsem na světě, jsem světlo světa“ (Jan 9,5). Tento příslib se stal inspirací pro tvůrce misijní placky, kterou věřící z naší farnosti dostali v kostelích na závěr letošního měsíce října. V zářivě bílém poli obklopeném barevnými paprsky stojí anglicky psaný citát od C. S. Lewise, který by se dal přeložit takto: „Věřím v Krista, jako věřím ve slunce: ne proto, že ho mohu vidět, ale proto, že (v jeho světle) vidím všechno ostatní.“ Až tedy potkáte člověka s touto misijní plackou na šatech nebo na batohu, můžete s ním dát řeč o víře v Ježíše, ke které se hlásí a díky níž dostal jeho život novou barevnost a krásu.

Pokračování textu Vytoužené světlo →

Milí čtenáři, vítejte po dvou měsících zase doma! S příchodem září se život našich rodin i farnosti vrací ke svému normálnímu rytmu. Je to dobře, ale pozor na jednu věc. V nastalém kalupu bychom mohli snadno zapomenout ty tisíce pestrobarevných zážitků z prázdnin protřídit a nejcennější z nich vděčně uložit do paměti. Jednou z cest, jak o tyto poklady nepřijít, je snaha vyprávět si o nich. Snad vás k tomu povzbudí také listování novým vydáním Kaštánku, ve kterém se s námi o zajímavé postřehy z letních měsíců podělila řada ochotných autorů. Každému z nich ze srdce děkuji.

Mezi očekávanými událostmi roku, které jsme vám avizovali na jaře vydáním poutního letáčku, stojí na předním místě Kurz Alfa v Rokytnici. Jedná se o deset příjemných večerů, které bude od poloviny října vždy jednou za 14 dní v pátek zahajovat společná večeře s následnou přednáškou, diskuzí ve skupině, zpívanou modlitbou a prostorem pro diskrétní sdílení osobní duchovní cesty. Kurz Alfa proběhne v naší farnosti podruhé, nic se za něj neplatí a je určen pro velmi různorodý okruh zájemců. Ideální účastník Alfy je člověk, který má pocit, že toho o křesťanství moc neví, a v kostele se objevuje pouze při zvláštních příležitostech, ale cítí se přitahován životní silou Ježíšových učedníků. Není důležité, jestli je účastník Alfy pokřtěný nebo ne, zda ví, co znamená chodit ke svátostem, nebo jestli už něco četl z Bible. Není mi známo ani žádné omezení vzhledem k věku, místu bydliště apod. Pokud sami do kategorie lidí tzv. hledajících přímo nepatříte, ale znáte někoho podobného mezi svými přáteli, můžete mu navrhnout, že s ním Alfu absolvujete společně. Tento kurz totiž nepochybně prospěje i lidem ve víře pokročilým. Právě proto jsme ho minule (2017) nabízeli farníkům jako součást přípravy na vylití Ducha Svatého při jejich biřmování. Ani tentokrát nic nebrání v účasti na Alfě mužům a ženám, kteří měli to štěstí, že vyrostli v křesťanské rodině, rádi se modlí a mají touhu poznávat zděděný poklad víry do větší hloubky. Milí bratři a sestry, vaše přítomnost a zkušenosti mohou být velmi obohacující pro ty účastníky Alfy, kteří stojí poblíž dveří církevního společenství a váhají, zda se mají odhodlat vzít za kliku. Zároveň si můžete být jisti, že – pokud se pro Alfu rozhodnete – také jejich zkušenosti, otázky a názory obohatí vás.

Katolická církev nevytváří žádný elitní klub, ve kterém není místo pro lidi pochybující a chybující. Vždyť každý z nás, včetně profesionálních Božích služebníků, musí zápasit s vlastní křehkostí a – jak píše v Bibli svatý Pavel – nestydět se za ni pro naději na Boží pomoc. Alfa k nám přichází proto, abychom se v duchovním životě naučili dobře mířit na cíl, který za to stojí. Mám na mysli osobní přátelství s Ježíšem Kristem. Jestliže vás tato pozvánka zaujala, pomozte nám, prosím, s jejím šířením. Vaše dotazy rád zodpovím na svém telefonním čísle 736 522 838 nebo na emailové adrese pořadatelů farokytniceupr@ado.cz. Je možné se účastnit celého kurzu nebo jen úvodního večera. Kvůli důležitosti přátelské atmosféry nebude možné do kurzu vstupovat v půli cesty. Kvůli počtu strávníků prosíme alespoň o stručnou informaci, že s Vámi máme počítat. Zahajovací večer se koná 11. října v 18:30.

S přáním pokoje
otec Tomáš      

Vybraná témata přednášek
na Kurzu Alfa

Kdo je Ježíš? Jak získat víru?
Proč a jak číst Bibli? Jak odolat zlému?
Uzdravuje Bůh i dnes? A co církev?
Jak mohu být naplněn Duchem Svatým?

KE STAŽENÍ: Kaštánek 4/2019

Psal je šestnáctý červen a ve farnosti Citov se konala oslava svátku Božího Těla. Už podruhé jsme při této příležitosti pořádali nedělní mši svatou pod širým nebem v parku před zámkem, abychom pak s Ježíšem v Nejsvětější svátosti putovali aspoň kousek cesty obcí do kostela. Příjemné bylo zjištění, že se nám nebe mírně zatahuje, aby věřící na lavičkách neseděli na přímém slunci. V kázání jsem tentokrát věnoval pozornost trvalé přítomnosti Pána Ježíše ve svatostánku a podmínkám, za jakých je možné Eucharistii v kostele uchovávat. Církev od nás mimo jiné očekává, že každý kostel se svatostánkem bude místem opravdové úcty ke Kristu a modlitby věřících i mimo bohoslužby. Z tohoto hlediska je důležité, aby měli kolemjdoucí do kostela přístup alespoň natolik, aby na svatostánek dobře viděli a mohli před ním svěřit Pánu Ježíši svůj život. Zatímco v Brodku a v Rokytnici je tato možnost zajištěna, citovský kostel zůstává zatím mimo bohoslužby zavřený, přestože kolem něj chodí dost lidí na hřbitov.

Po mši svaté následoval dle tradice božítělový průvod s družičkami zarámovaný do slavnostní adorace na oltáři před zámkem a v kostele. Jakmile procesí dorazilo do kostela a slavnost skončila, strhla se venku silná fujavice spojená s bouřkou a přívalovým deštěm. Vzniklý průvan prudce přibouchnul velké dřevěné dveře, které v citovském kostele oddělují předsíň od zimní kaple. Ekonomická rada farnosti už před časem naplánovala výměnu těchto dveří za nové, provedené v podobném stylu. Nikdo z nás nečekal, že přibouchnutí dveří při bouřce způsobí cvaknutí starého a nepoužívaného zámku, což vedlo k okamžitému „uvěznění“ části věřících v předsíni. Dříve než se za použití mírného násilí podařilo dveře znovu otevřít, byli už lidé většinou doma na obědě dešti navzdory. Tehdy jsem si jasně uvědomil souvislost této události s kázáním u zámku a trochu zahanbeně prohlásil: „Pán Ježíš tady takové dveře nechce!“ Od té doby přemýšlíme nad tím, jak ponechat kostel přes den zabezpečený a zároveň umožnit návštěvníkům návštěvu svátostného Spasitele. To však ještě není celé poučení z krizového vývoje. Když jsem tuto svou čerstvou zkušenost převyprávěl duchovnímu vůdci, otcovsky mě napomenul: „Tomáši, snaž se být pro Boha oslovitelný, aniž by musel bouchat dveřmi.“

Odpoledne po Božím těle se v Císařově konala mimořádná party, pojatá jako dárek pro pana faráře k jeho letošním čtyřicátinám. Milí farníci, musím uznat, že se vám setkání, na kterém organizačně spolupracovala spousta lidí z různých obcí, moc povedlo. Měl jsem upřímnou radost z každého člověka, který si na nás udělal čas i z Vašich květinových, hudebních, cukrářských, liturgických, dramatických, gastronomických, památečních a jiných pozorností vůči mně. Potěšilo mě také, že jste do Císařova pozvali i moje rodiče, kteří si ten veselý farní mumraj podle svých slov velmi pěkně užili. Klobouk dolů! Fotky z této krásné neděle najdete uvnitř Kaštánku.

Žehná vám otec Tomáš

KE STAŽENÍ: Kaštánek 3_2019