Archiv pro rubriku: Ze života společnosti

Církev se modlí a postí za ukončení ruské invaze na Ukrajinu

Čeští a moravští biskupové jednoznačně odsuzují ruskou agresi a vyjadřují svou plnou podporu Ukrajině.

Rozhodli, že tuto neděli (27.2.) použijeme při bohoslužbách mešní formulář „V době války nebo rozvratu“ spolu s II. eucharistickou modlitbou „O smíření“, obsažené v Českém misálu, a vyhlašují kostelní sbírku, která bude tuto neděli věnována na pomoc Ukrajině.

Ve spolupráci s Charitou ČR nabízejí humanitární pomoc potřebným a vnitřně vysídleným na Ukrajině i těm, kteří uprchnou do naší země. Zároveň prosí věřící, aby se zapojili do konkrétní pomoci případným uprchlíkům.

Připojují se k výzvě papeže Františka a prosí, aby v den Popeleční středy (2.3.) věřící nabídli své posty a modlitby za Ukrajinu (viz také dřívější podobná výzva k obětování pátečního sebezáporu).


Intenzivní modlitba za mír provázela také dnešní (24.2.) Nikodémovu noc v brodeckém kostele. Děkujeme všem věřícím, kteří za daných okolností bez váhání zamířili do kostela. 


Postoj otce Tomáše vystihuje jeho dnešní komentář adresovaný europoslankyni Kateřině Konečné (KSČM):

Vážená paní Konečná,
nedokážete si představit, jak mě mrzí, že na rozdíl od našeho prezidenta Miloše Zemana neumíte ani dnes ve světle zjevných skutečností přehodnotit svůj dlouhodobě shovívavý postoj vůči Putinovu Rusku. Domnívám se, že i bez této šílené agrese proti sousední slovanské zemi by vládce Kremlu už dávno měl sedět za mřížemi pro své evidentní pohrdání pravdou a spravedlností, tj. právem jednotlivců, národů i mezinárodního společenství. Chápu Vaše rozpaky nad tím, že na Západě máme mnohdy taky máslo na hlavě, ale – ruku na srdce – v demokratickém světě, ke kterému od roku 1989 naštěstí patříme, si naše politiky jakž takž svobodně volíme a ty nepoužitelné dokážeme dříve či později vyměnit. Můžu se Vás zeptat, jak byste jako někdejší poslankyně českého Parlamentu hlasovala při dnešní mimořádné schůzi, na které byla mocenská politika Ruska jednomyslně odsouzena? U nás nebyl proti jediný poslanec. Vaše smýšlení v této věci budeme jistě moci velmi brzy vyčíst z Vašeho vystupování a hlasování na půdě Evropského parlamentu.


STANOVISKO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR K RUSKÉ AGRESI PROTI UKRAJINĚ

Modlitba i diplomatické úsilí o mír ať měří všem dětem stejně

Zatímco jsme v Česku už nějakou dobu denně informováni o každém drobném pohybu ruských ozbrojených sil na dohled od ukrajinských hranic, bedlivě v této záležitosti sledujeme všechna diplomatická jednání a modlíme se za odvrácení hrozícího konfliktu, zůstáváme na Západě až nepochopitelně slepí vůči válkám a systematickým násilnostem v jiných částech světa. Příkladem může být mnohaletá genocida křesťanských obyvatel středoafrické Nigérie nebo probíhající konflikt v arabském Jemenu. Není to divné? Nejde snad všude o stejné zlo? Kéž by hlas církve – žijící s trpícími lidmi po celém světě – dokázal prolomit toto hanebné mlčení! Níže vám k oběma tématům doporučuji aktuální články.
 
+OT
 
Milosrdný Otče,
pro krev Kristovu
buď milosrdný k nám
i k celému světu.    

BISKUP HINDER:
KONFLIKT V JEMENU JE PRO NÁS VÝČITKOU

Vatican News, 10. února 2022

Zapomenutý konflikt v Jemenu v posledních týdnech zesílil. Vládní síly se snaží dobýt zpět území držená povstalci, včetně hlavního města Saná. František o této desetileté válce hovořil v nedělním rozhovoru pro italskou televizní stanici RAI 3. „Pláčeme nad trpícími dětmi, ale nenacházíme řešení, protože stále existují kategorie lidí, s nimiž se nepočítá: děti, migranti a chudí,“ řekl Svatý otec.
 
 

Biskup Paul Hinder se v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas odvolával na papežův rozhovor. „František skvěle vysvětlil, proč je konflikt v Jemenu zapomenut. Připomněl nám, že v našich civilizovaných společnostech jsou na prvním místě války a teprve potom lidé, že zisky z obchodu se zbraněmi jsou pro nás důležitější než lidské životy. Taková slova nechceme slyšet, protože jsou pro nás výčitkou, a proto odvracíme oči od trpícího Jemenu,“ uvedl apoštolský administrátor pro Jižní Arábii, který má tuto zemi na starosti.

„Tento konflikt je „ztlumený“, stejně jako ztlumíme svůj mobilní telefon, když nechceme rušit ostatní nebo si přejeme, aby ostatní nerušili nás. Podobně se s tímto konfliktem vypořádává světové veřejné mínění a politici – zatlačují ho do stínu. Nechceme slyšet to, co nám připomněl Svatý otec, že dáváme přednost zisku ze zbraní před lidským životem. Je to smutné, ale je to pravda. Ti, kteří jsou u moci, vidí v této válce své zájmy a záleží jim více na penězích než na lidech. Jako církev jsme povoláni k politice smíření a pokoje, v tom je naše poslání. Neradi slyšíme, že nám jde více o peníze než o zastavení tragédie dětí, které v Jemenu velmi trpí. Připomínám, že podle statistik se od roku 2015 každý den stanou obětí této války čtyři děti. Mnoho z nich žije na ulici, jsou to sirotci, protože jejich rodiče a příbuzní zemřeli v bojích. Víme také, že v konfliktních oblastech se šíří mnoho nemocí, kterými jsou nejvíce ohroženy děti závislé na dospělých.”

Počet obětí deset let trvajícího konfliktu se blíží 400 000, válku provází hlad, nemoci a rostoucí počet vnitřně vysídlených osob. Povstalci mezitím zintenzivnili útoky raketami a bezpilotními letouny. Při ofenzivě jemenských vládních sil proti pozicím povstalců u hranic se Saúdskou Arábií byly minulý víkend zabity desítky vojáků. Podle biskupa Hindera chybí vůle dosáhnout příměří a mezinárodní společenství zavírá oči před probíhající tragédií. “Samozřejmě jsou tady také skupiny lidí, které se modlí za mír a přejí si ho. V křesťanských kostelech se modlíme za dobro všech,” dodává biskup Paul Hinder.


KE STAŽENÍ:
Křesťanská mezinárodní solidarita (CSI):
NIGÉRIE: DŽIHÁDISTICKÁ GENOCIDA KŘESŤANŮ SÍLÍ (2. února 2022),
ROZHOVOR S BÝVALOU ČLENKOU FEDERÁLNÍ VLÁDY O SITUACI V NIGÉRII (4. května 2020)

Známe stav náboženské svobody ve světě?

„Zpráva o náboženské svobodě ve světě“ pro rok 2021, kterou vypracovala mezinárodní katolická charita a papežská nadace Církev v nouzi (Aid to the Church in Need, ACN), konstatuje, že náboženská svoboda se závažně porušuje ve třetině všech zemí světa. Podle této zprávy, která byla 20. dubna oficiálně představena v Římě a dalších městech po celém světě, nebylo v letech 2018 až 2020 toto základní právo respektováno v 62 ze 196 zemí světa (31,6 %). Touto svou již 15. zprávou o náboženské svobodě ve světě varuje papežská nadace Církev v nouzi před vážnými hrozbami, kterým je v celém světě toto základní právo vystaveno.

Zakrvácená socha Krista po velikonočním bombovém atentátu na Srí Lance v roce 2019. V zasažených kostelech a hotelech zemřelo celkem 359 lidí.

Jak zpráva uvádí, ve 26 zemích lidé trpí pronásledováním a v 95 % z nich se ve sledovaném období situace ještě zhoršila. Poprvé se v této kategorii objevuje devět zemí: sedm afrických (Burkina Faso, Kamerun, Čad, Komory, Konžská demokratická republika, Mali a Mosambik) a dvě asijské (Malajsie a Srí Lanka).

Tyto statistiky odrážejí jeden z hlavních závěrů zprávy: radikalizaci afrického kontinentu, zejména v subsaharské a východní Africe, kde dramaticky posílila přítomnost džihádistických skupin. Porušování náboženské svobody – včetně extrémní podoby pronásledování, jako je masové vraždění – se nyní odehrává ve 42 % všech afrických zemí a Burkina Faso i Mosambik jsou jen dva výrazné příklady.

Radikalizace se ovšem netýká jen afrického kontinentu. Zpráva popisuje také vzestup nadnárodních islamistických sítí pokrývajících nejen subsaharské státy od Mali po Mosambik, ale zasahujících také na Komory v Indickém oceánu nebo na Filipíny v Jihočínském moři s cílem vytvořit takzvaný „transkontinentální chalífát“.

Pokračování textu Známe stav náboženské svobody ve světě?