Milí bratři a sestry,

jako vaši biskupové jsme se na začátku prázdnin připojili ke společnému prohlášení církví ohledně manželství. Určitě bude dobré, kdyby se k podpoře této závažné věci připojili i mnozí další. Posílám vám proto odkaz na petici s tím, že by bylo dobré se připojit.

Mons. Antonín Basler z Olomouce

MANŽELSTVÍ MUŽE A ŽENY

Svým podpisem se připojuji k Prohlášení zástupců církví ve prospěch manželství muže a ženy. Tato petice nemíří proti jiným skupinám lidí. Pouze žádáme, aby slovo „manželství“ nebylo tunelováno a zůstalo označením vztahu muže a ženy, jak tomu je v Bibli i v tradici našeho státu. Manželství považujeme za jedinečný základ společnosti a nejlepší místo pro rození a výchovu dětí – naší budoucí společnosti. Proto žádám poslance o přijetí poslaneckého návrhu na doplnění ústavního zákona o rodině slovy „a manželství jako svazek muže a ženy“.  

CHCI PODROŘIT PETICI

Čeští a moravští biskupové vydali na úvod svého plenárního zasedání na Velehradě společné prohlášení k aktuálnímu dění ve společnosti, které se týká rodiny, manželství a tzv. Istansbulské úmluvy. Text přinášíme níže spolu s fotografií z letošní pěší pouti do Majetína.

TEXT BISKUPSKÉHO PROHLÁŠENÍ

S ohledem na aktuální veřejnou diskusi ohledně některých aspektů manželství a rodiny chceme připomenout, že k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, která bývá stručně nazývána Istanbulská úmluva, jsme 13. května 2018 vydali pastýřský list, (1) a pak svůj názor podrobně odůvodnili v textu podepsaném zástupci různých křesťanských církví. (2)   

Náš názor se v tomto nemění. Máme za to, že úmluva je dokumentem, který není pro země jako Česká republika potřebný ani přínosný. Naopak. Degraduje vztah mezi mužem a ženou na antagonistické měření sil a programově relativizuje hodnoty evropské kultury a jejich předávání dalším generacím. Vnímáme, že slouží plíživému pronikání ideologie genderu, kterou papež František opakovaně nazývá „jednou z nejnebezpečnějších ideologických kolonizací“ (3) , do společnosti.  

S obavami též sledujeme snahy legalizovat vztah osob stejného pohlaví jako „manželství“ a děkujeme zákonodárcům, kteří takovou úpravu odmítají. Manželství je založeno na věrném spojení muže a ženy, které je otevřeno přijetí dětí, a jako takové se těší podpoře státu. Harmonická rodina tvořená otcem a matkou je nejlepším prostředím pro výchovu dětí. 

Kde bere naše společnost odvahu upřít budoucím dětem právo na to mít a znát svou matku a otce? Nejedná se o nový druh násilí páchaného na dětech? Souzníme s papežem Františkem, že oslabování rodiny, která je založena na nerozlučném spojení muže a ženy, a její právní dekonstrukce společnosti neprospívá a překáží lidem v jejich rozvoji. Neexistuje žádný důvod, který by umožnil stanovit podobnost či analogie, a to ani vzdálené, mezi homosexuálními svazky a Božím záměrem s manželstvím a rodinou. (4)

Biskupové Čech, Moravy a Slezska 

Oficiální zdroj této zprávy: www.cirkev.cz

———————————-

  (1) https://cbk.cirkev.cz/dokumenty/spolecny-list-ceskych-a-moravskych-biskupu-ke-schvalovani-tzv-istanbulske-umluvy_10

 (2) https://cbk.cirkev.cz/dokumenty/stanovisko-k-zameru-ratifikace-istanbulske-umluvy_11

 (3) např. František: https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2023-03/papez-frantisek-pro-argentinsky-denik-snim-o-spravedlivejsi-ot.html; František: Maďarsko 28. dubna 2023, projev k občanským autoritám; https://www.vatican.va/content/francesco/it/speeches/2023/april/documents/20230428-ungheria-autorita.html

 (4)  srov. František: Amoris laetitia 52‒53, 251

A JAKÉ TO BYLO MINULE?

Sestry a bratři, v době před volbami si máme uvědomit, koho a proč hledáme do ústavních funkcí v zemi. Není tedy radno propásnout velké debaty kandidátů, které nás čekají v televizi. Neomluvenou neúčast některého z kandidátů na těchto mimořádně sledovaných událostech prezidentské kampaně považuji za projev zbabělosti a znamení mentality nebezpečně blízké odcházejícímu Miloši Zemanovi. Zatímco zvu všechny farníky k upřímné modlitbě za dobré uplatnění našeho hlasu, připomínám podnětný komentář paní senátorky Miroslavy Němcové pro Katolický týdeník, se kterým vnitřně souzním.

otec Tomáš

---

CO OČEKÁVÁM OD NOVÉ HLAVY STÁTU?   Nehledám druhého Masaryka, ani druhého Havla, ani českou Čaputovou. Nehledám ideál, všichni jsme chybující. Navzdory přímé volbě doufám, že nový prezident bude odvážnou osobností, která bude chápat svou roli jako trvalou službu. Že bude oporou našeho ústavního systému a posílí obraz ČR v zahraničí. Přála bych si, aby to byl čestný, otevřený a přímý člověk s pevným demokratickým fundamentem. Aby to nebyl slaboch, ani populista. Pokud jde o největší hrozbu dneška, přála bych si, aby stál na straně Ukrajiny proti válečné agresi Ruska. Pokud jde o to, čím by mohl morálně povznést naši společnost, přála bych si, aby se zaměřil na podporu dobrovolnických aktivit, které mohou podstatně a pozitivně ovlivnit vztahy a život uvnitř našich měst i obcí. Přímá volba však znamená, že si národ vybere prezidenta k obrazu svému a vymlouvat se nelze na nic. Odpovědnost má každý z nás, prezident bude takový, jací jsme nyní většinově my sami.  

Miroslava Němcová

Zdroj: Katolický týdeník, č. 52-53/2022, str. 3 

---

Modlitba za prezidenta

Bože, tobě patří všechno na nebi i na zemi, a ti, kdo vládnou, jsou ve tvých službách; vyslyš naše prosby za budoucího nejvyššího představitele našeho státu: pomáhej mu, ať poznává, co je správné, a dobře vykonává svůj úřad, aby byl vždycky zajištěn právní řád a svobodné rozvíjení lidské osobnosti. Prosíme o to skrze tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista. Amen.

---

Modlitba za voliče

Dobrý Bože, shlédni na lid, který se chystá rozhodovat o své budoucnosti. Svěřujeme ti voliče prezidentského hlasování, kéž se rozhodují uváženě, podle svého nejlepšího přesvědčení. Prosíme o moudrost pro každého z nás, aby naše volba přinesla dobro naší zemi. Amen.

---

Do přímluv při mši svaté:

Modleme se, aby budoucí prezident České republiky přispíval ke svornosti lidí a prosperitě naší země.

DĚKUJEME KAŽDÉMU, KDO NA ZNAMENÍ SOLIDARITY S MUČEDNÍKY SVĚDOMÍ ROZSVÍTÍ DNES VEČER U SVÉHO DOMU ČERVENÉ SVĚTLO A POMODLÍ SE ZA PRONÁSLEDOVANÉ I ZA OBRÁCENÍ SRDCE JEJICH PRONÁSLEDOVATELŮ.

---

Válka na Ukrajině poutá v letošním roce tolik pozornosti Evropanů, že bychom mohli snadno zapomenout na jiná bezpráví, která se denně odehrávají pod stejným nebem. Červená středa si klade za cíl veřejně podpořit všechny lidi pronásledované kvůli víře. Jeden příklad za všechny:

Státní úřady v Egyptě zabavily čtyřleté dítě jeho adoptivním křesťanským rodičům na základě technického ustanovení islámského práva. Před čtyřmi lety zaslechl koptský kněz pláč vycházející z prázdného kostela. Objevil novorozeného chlapce, kterého zřejmě opustila matka. Kněz svěřil novorozence bezdětnému páru ze své farnosti. Adoptivní rodiče se 29 let modlili za to, aby se jim narodilo dítě, a proto radostně přijali chlapce za vlastního, pokřtili ho a dali mu oblíbené koptské jméno Šenouda. Následující čtyři roky šlo všechno dobře. Šenouda se stal pýchou a radostí svých adoptivních rodičů. Považovali ho za dar od Boha a s láskou o něj pečovali do chvíle, než se o jinak šťastném vývoji dověděl egyptský stát a úřady čtyřleté dítě milujícím rodičům zabavily a poslaly ho do sirotčince. Přestože je adopce v Egyptě na základě islámského práva nezákonná, existují státem schvalované způsoby, jak mohou rodiny převzít sirotky do své péče. V tomto případě se však hlavní argument, který stát používá proti legálním pokusům Šenoudových adoptivních rodičů získat chlapce zpět, točí kolem náboženství. Islám učí, že každý člověk se rodí, jako jakýsi prototyp muslima (dokud ho rodiče nepřizpůsobí svému náboženství) a protože náboženská identita Šenoudových biologických rodičů není známa, musí být proto považován za muslima. Svěřování muslimských dětí do péče nemuslimských rodičů je přísně zakázáno. Proto bylo dítě posláno do přeplněného a nevyhovujícího sirotčince, bylo násilně „vráceno“ k islámu a byl mu vystaven rodný list s muslimským jménem Jusuf a s islámem v kolonce náboženství. Z okolností narození malého nalezence přitom vyplývá, že se Šenouda narodil křesťanské matce – nebo přinejmenším matce, která byla přesvědčena, že křesťané budou nejlépe vědět, jak vychovávat její nechtěné dítě. Proč by jinak nechávala nemluvně v kostele?

Zdroj: Zpravodaj Křesťanské mezinárodní solidarity 6/2022

---

Video-pozvánka k účasti na myšlence Červené středy