Světový den nemocných (11.2.) už 30 let pravidelně zaměřuje pozornost věřících k lidem, kteří potřebují jejich pomoc kvůli svému podlomenému zdraví.

Z letošního poselství Svatého otce Františka vybíráme alespoň pár myšlenek: 

Největším svědkem milosrdné Otcovy lásky k nemocným je jeho jednorozený Syn. Kolikrát nám evangelia vyprávějí o Ježíšových setkáních s lidmi trpícími různými nemocemi! „Chodil po celé Galileji, učil v jejich synagogách, hlásal evangelium o Božím království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc a každou chorobu“ (Mt 4,23). Můžeme si položit otázku: Proč je tato Ježíšova zvláštní pozornost věnována nemocným až do té míry, že se stává i hlavním úkolem při misii apoštolů, které Mistr posílá, aby hlásali evangelium a uzdravovali nemocné? (srov. Lk 9,2).

Jeden myslitel dvacátého století nám naznačuje důvod: „Bolest člověka naprosto izoluje a z této naprosté izolace se rodí apel na někoho druhého, vzývání druhého.“ Když člověk kvůli nemoci zakouší na vlastním těle křehkost a utrpení, těžkne mu také srdce, roste strach a množí se otázky, táže se s větší naléhavostí po smyslu všeho, co se děje. Jak si v této souvislosti nevzpomenout na mnoho nemocných, kteří v době pandemie strávili poslední úsek svého života v osamění na jednotce intenzivní péče, zajisté v péči velkorysých zdravotníků, ale vzdáleni od těch nejvzácnějších citů a od lidí pro ně v jejich pozemském životě nejdůležitějších? Proto je tak podstatné mít po boku svědky Boží lásky, kteří po vzoru Ježíše, Otcova milosrdenství, vylévají na rány nemocných olej útěchy a víno naděje.

KE STAŽENÍ:
Celý text Poselství papeže Františka
ke Světovému dni nemocných 2022 

„Se znepokojením sleduji rostoucí napětí, které hrozí zasadit nový úder míru na Ukrajině a zpochybnit bezpečnost evropského kontinentu, což by mělo ještě širší dopady,“ řekl papež František při modlitbě Anděl Páně v neděli 23. ledna. „Srdečně vyzývám všechny lidi dobré vůle, aby se modlili ke všemohoucímu Bohu, aby všechny politické kroky a iniciativy sloužily spíše lidskému bratrství než stranickým zájmům,“ dodal papež. „Ti, kdo sledují své vlastní cíle na úkor druhých, pohrdají svým lidským povoláním, protože všichni jsme byli stvořeni jako bratři a sestry. Z tohoto důvodu a se znepokojením vzhledem k současnému napětí navrhuji, aby nadcházející středa 26. ledna byla dnem modliteb za mír.“

Ukrajina je nám blízká. Podle výsledků posledního sčítání obyvatelstva je v České republice 78 068 obyvatel ukrajinské národnosti. Úřad práce evidoval v roce 2020 téměř 160 tisíc zaměstnanců z Ukrajiny. Jejich počet a význam pro hospodářství roste. Mnozí z nich jsou katolíky východního obřadu, jiní navštěvují pravoslavné bohoslužby. Na srdečnou výzvu papeže Františka zareagovali polští a ukrajinští biskupové společným prohlášením, jímž upozorňují nejen na nebezpečí války, ale i na její hrůzné následky pro celou Evropu.

Nemůžeme přehlédnout, že Rusko na začátku roku 2014 anektovalo Krym a krátce poté začali Ruskem podporovaní separatisté bojovat proti ukrajinským vládním silám na východě, v Doněcku a Luhansku. Z regionu uprchlo do jiných částí Ukrajiny asi 1,5 milionu lidí a tisíce civilistů a vojáků zemřely nebo byly zraněny. Zatímco na jaře 2021 bylo Rusko mnoha západními zeměmi obviňováno, že se snaží vyprovokovat nepoje a vojenské střety pořádáním vojenských cvičení v blízkosti hranic, masivní ruské hromadění vojsk těsně za hranicemi vyvolalo počátkem prosince poplach. Toto hromadění pokračovalo a začátkem tohoto měsíce vydalo britské ministerstvo zahraničí Velké Británie prohlášení, v němž uvedlo, že má důkazy o tom, že Rusko připravuje plány na nastolení proruské vlády na Ukrajině. I Česká republika neskrývá své obavy.

„Kéž Pán Bůh vyslyší naše modlitby! Kéž přijme naši modlitbu! Kéž by ji půst a společné postní bdění posílily a staly se naší jedinou zbraní! Kéž Pán Bůh zachová mír na Ukrajině i na celém světě! Kéž naše osobní a společná modlitba zazáří v celém světě a daruje světu mír na Ukrajině!“, řekl v minulých dnech Svjatoslav Ševčuk, duchovní hlava ukrajinské řeckokatolické církve.