Hezké Vánoce,
drazí bratři a sestry!

Chtěl bych všem doručit poselství, které církev zvěstuje o těchto svátcích slovy proroka Izaiáše: »Dítě se nám narodilo, syn je nám dán« (Iz 9,5). Narodilo se dítě. Narození je vždycky zdrojem naděje, rozpukem života a příslibem budoucnosti. A tímto Dítětem je Ježíš, který se „narodil nám“, pro nás bez omezení, privilegií a exkluzivity. Dítě, které Panna Maria přivedla na svět v Betlémě, se narodilo pro všechny: je „dítětem“, které Bůh daroval celé lidské rodině. Díky tomuto Dítěti můžeme Boha oslovovat „Otče“, „Tati“. Ježíš je jednorozený, nikdo jiný než On nezná Otce. On však přišel na svět právě proto, aby tvář nebeského Otce zjevil. A tak se, díky tomuto Dítěti, můžeme všichni skutečně nazývat bratři: z každého kontinentu, jakéhokoli jazyka, jakékoli kultury, se svými identitami i rozdíly, přece jsme všichni bratři a sestry.

KE STAŽENÍ:
Celé vánoční poselství Svatého otce Františka

Podej svou ruku chudákovi (srov. Sir 7,32). Starobylá moudrost učinila tato slova posvátným zákonem, kterým je třeba se v životě řídit. Dnes v plné síle zaznívají znovu, aby nám pomohla zaměřit pohled na podstatu a překonat bariéry lhostejnosti. Chudoba má různé tváře a v každé situaci vyžaduje zvláštní pozornost: v každé z těchto tváří se můžeme setkat s Ježíšem, který sděluje, že je přítomen v těch nejslabších bratřích (srov. Mt 25,40).

KE STAŽENÍ:
Celý text Poselství Svatého otce Františka
ke 4. Světovému dni chudých (15.11.2020)

Modleme se k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!

Nejnaléhavěji ať Boží lid prosí o takovou důvěrnost s Bohem, jejíž blízkost přináší formaci srdce – neopakovatelně a nezaměnitelně. Zde je počátek každé formace připodobňující ke Kristu. Žádná jiná není tolik zapotřebí jako tato. Nevýslovně cenná je modlitba, která v tomto duchu myslí i na druhé. Moudrost srdce se rodí v blízkosti Moudrého. Jaké neklamné známky svědčí o této Boží blízkosti, která člověka proměňuje v apoštola Božího království a ve věřícího křesťana nasazeného pro Kristovo dílo spásy na periferiích světa? Klíčová je důvěra: nechám Ježíše svobodně procházet ve svém srdci. Srdce se stane místem, z kterého si Boží host činí svůj domov. Dovolím mu, aby se dotkl všech mých myšlenek, tužeb, záměrů a rozhodnutí? Panna Maria je jediná, ve které se – v jejím Srdci – On sám svobodně prochází. Proto se k ní máme obracet, aby nám vyprosila tutéž milost pro onu velmi krátkou dobu, kterou máme k dispozici. Přestaňme v Boží církvi svazovat Boha našimi lidskými záměry, hledejme, co více (magis) těší jeho Srdce: svěřujme mu vládu nad sebou samými! Ježíš na všechny, především ty, kteří slyší jeho pozvání a shromáždí se kolem jeho eucharistického stolu, pohlíží trvale s velikou něhou a láskou. Dovolme mu, aby se i v našich srdcích mohl procházet tak svobodně jako v Srdci své Matky, Bohorodičky Panny Marie.

Včerejší relace Vatikánského rozhlasu přinesla cenné myšlenky Svatého otce ohledně předpokladů účinné modlitby, kterými jsou víra, vytrvalost a odvaha. Pro španělského novináře pak František popsal svoji naději, že nynější zdravotní krize bude pro lidstvo cenným poučením. V neposlední řadě si můžete vyslechnout svědectví o statečné práci kapucínských řeholníků pro nemocné v bolestné situaci umírání bez přítomnosti blízkého člověka. 

Už v neděli 22.3. oznámil Svatý otec následující dvě iniciativy:

1. O slavnosti Zvěstování Páně (středa 25.3.) v pravé poledne mají křesťané všech vyznání kdekoli na světě prosit za ukončení pandemie recitací Ježíšovy modlitby Otčenáš. 
2. V pátek 27.3. (18:00) jsme zváni k duchovní účasti na eucharistické adoraci vedené nástupcem sv. Petra a k přijetí mimořádného papežského požehnání Urbi et Orbi (Městu Římu a celému světu) prostřednictvím přímého přenosu na TV Noe.

Svatého nám otce, Bože,
v lásce chraň a zachovej!

Mír je vzácným dobrem a předmětem naší naděje, o který usiluje celé lidstvo. Doufat v mír je lidský postoj, v němž se obsaženo existenciální směřování, a proto i často namáhavou přítomnost „můžeme prožívat a přijmout, pokud nás přivádí k určitému cíli, pokud si můžeme být tímto cílem jisti a pokud je tento cíl tak vznešený, že je schopen ospravedlnit jakoukoliv námahu k jeho dosažení“.

(…) Jak víme, válka často začíná nesnášenlivostí vůči jinakosti toho druhého, jež podněcuje touhu po vlastnění a vůli po ovládání. V srdci člověka se rodí ze sobectví, z pýchy a z nenávisti, které vedou k ničení, k vytváření negativního obrazu o druhém, k jeho vyloučení a zlikvidování. Válka je živena zvráceností vztahů, hegemonistickými ambicemi, zneužíváním moci, strachem z druhého a rozdílností vnímanou jako překážku; a zároveň toto všechno živí. (…)

Musíme jít cestou skutečného bratrství, založeného na společném původu od Boha a pěstovaného dialogem a vzájemnou důvěrou. Touha po míru je hluboce vepsána v srdci člověka a nesmíme se smiřovat s ničím, co je menší než toto.

KE STAŽENÍ:
Poselství Svatého otce Františka k 53. Světovému dni míru (1.1.2020)