Archiv rubriky: Slovo papeže

František (Jorge Mario Bergoglio)

Nemocní potřebují mít po boku svědky Boží lásky

Světový den nemocných (11.2.) už 30 let pravidelně zaměřuje pozornost věřících k lidem, kteří potřebují jejich pomoc kvůli svému podlomenému zdraví.

Z letošního poselství Svatého otce Františka vybíráme alespoň pár myšlenek: 

Největším svědkem milosrdné Otcovy lásky k nemocným je jeho jednorozený Syn. Kolikrát nám evangelia vyprávějí o Ježíšových setkáních s lidmi trpícími různými nemocemi! „Chodil po celé Galileji, učil v jejich synagogách, hlásal evangelium o Božím království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc a každou chorobu“ (Mt 4,23). Můžeme si položit otázku: Proč je tato Ježíšova zvláštní pozornost věnována nemocným až do té míry, že se stává i hlavním úkolem při misii apoštolů, které Mistr posílá, aby hlásali evangelium a uzdravovali nemocné? (srov. Lk 9,2).

Jeden myslitel dvacátého století nám naznačuje důvod: „Bolest člověka naprosto izoluje a z této naprosté izolace se rodí apel na někoho druhého, vzývání druhého.“ Když člověk kvůli nemoci zakouší na vlastním těle křehkost a utrpení, těžkne mu také srdce, roste strach a množí se otázky, táže se s větší naléhavostí po smyslu všeho, co se děje. Jak si v této souvislosti nevzpomenout na mnoho nemocných, kteří v době pandemie strávili poslední úsek svého života v osamění na jednotce intenzivní péče, zajisté v péči velkorysých zdravotníků, ale vzdáleni od těch nejvzácnějších citů a od lidí pro ně v jejich pozemském životě nejdůležitějších? Proto je tak podstatné mít po boku svědky Boží lásky, kteří po vzoru Ježíše, Otcova milosrdenství, vylévají na rány nemocných olej útěchy a víno naděje.

KE STAŽENÍ:
Celý text Poselství papeže Františka
ke Světovému dni nemocných 2022
 

Naléhavá výzva lidem dobré vůle k modlitbě za mír

„Se znepokojením sleduji rostoucí napětí, které hrozí zasadit nový úder míru na Ukrajině a zpochybnit bezpečnost evropského kontinentu, což by mělo ještě širší dopady,“ řekl papež František při modlitbě Anděl Páně v neděli 23. ledna. „Srdečně vyzývám všechny lidi dobré vůle, aby se modlili ke všemohoucímu Bohu, aby všechny politické kroky a iniciativy sloužily spíše lidskému bratrství než stranickým zájmům,“ dodal papež. „Ti, kdo sledují své vlastní cíle na úkor druhých, pohrdají svým lidským povoláním, protože všichni jsme byli stvořeni jako bratři a sestry. Z tohoto důvodu a se znepokojením vzhledem k současnému napětí navrhuji, aby nadcházející středa 26. ledna byla dnem modliteb za mír.“

Ukrajina je nám blízká. Podle výsledků posledního sčítání obyvatelstva je v České republice 78 068 obyvatel ukrajinské národnosti. Úřad práce evidoval v roce 2020 téměř 160 tisíc zaměstnanců z Ukrajiny. Jejich počet a význam pro hospodářství roste. Mnozí z nich jsou katolíky východního obřadu, jiní navštěvují pravoslavné bohoslužby. Na srdečnou výzvu papeže Františka zareagovali polští a ukrajinští biskupové společným prohlášením, jímž upozorňují nejen na nebezpečí války, ale i na její hrůzné následky pro celou Evropu.

Nemůžeme přehlédnout, že Rusko na začátku roku 2014 anektovalo Krym a krátce poté začali Ruskem podporovaní separatisté bojovat proti ukrajinským vládním silám na východě, v Doněcku a Luhansku. Z regionu uprchlo do jiných částí Ukrajiny asi 1,5 milionu lidí a tisíce civilistů a vojáků zemřely nebo byly zraněny. Zatímco na jaře 2021 bylo Rusko mnoha západními zeměmi obviňováno, že se snaží vyprovokovat nepoje a vojenské střety pořádáním vojenských cvičení v blízkosti hranic, masivní ruské hromadění vojsk těsně za hranicemi vyvolalo počátkem prosince poplach. Toto hromadění pokračovalo a začátkem tohoto měsíce vydalo britské ministerstvo zahraničí Velké Británie prohlášení, v němž uvedlo, že má důkazy o tom, že Rusko připravuje plány na nastolení proruské vlády na Ukrajině. I Česká republika neskrývá své obavy.

„Kéž Pán Bůh vyslyší naše modlitby! Kéž přijme naši modlitbu! Kéž by ji půst a společné postní bdění posílily a staly se naší jedinou zbraní! Kéž Pán Bůh zachová mír na Ukrajině i na celém světě! Kéž naše osobní a společná modlitba zazáří v celém světě a daruje světu mír na Ukrajině!“, řekl v minulých dnech Svjatoslav Ševčuk, duchovní hlava ukrajinské řeckokatolické církve.

Bratrské setkání našich biskupů s papežem

Návštěva českých a moravských biskupů ad Limina apostolorum dnes vyvrcholila setkáním se Svatým otcem. Odehrávala se formou velmi neoficiálního a otevřeného dialogu, který trval více než dvě hodiny, potvrdil předseda České biskupské konference, arcibiskup Jan Graubner, při setkání s novináři v českém centru Velehrad nedaleko Vatikánu.
 

Těžko mluvit krátce o setkání, které trvalo více než dvě hodiny, předeslal arcibiskup Graubner na brífinku bezprostředně po návratu z Apoštolského paláce.

„Témat byla celá řada a setkání bylo opravdu velmi neoficiální. Na začátku se řeklo, že se odloží všechny projevy a budeme spolu povídat. To nejsilnější, co si z toho odnáším je opravdový dialog, opravdové bratrské setkání ve vzájemném naslouchání, respektu a otevřenosti. Bylo to setkání velmi povzbudivé. Musím říci, že papež se v této chvíli, která byla z jeho strany – řekl bych – dosti uvolněná, ukazoval opravdu jako pastýř, kterému jde o každého člověka. Je vidět, že to nejenom říká v oficiálních projevech nebo dokumentech, ale že tím skutečně žije: Být blízko lidem. A o tom jsme v podstatě hovořili z nejrůznějších aspektů.“

Papež František zahájil setkání s českými a moravskými biskupy komplimentem: „Praha je prý nejkrásnější město v Evropě“ – prozradil dále při setkání s novináři předseda České biskupské konference. „Ale to prý slyšel jen od druhých, sám tam nikdy nebyl – ovšem prý tomu věří“ dodal s úsměvem olomoucký arcibiskup. A na pobídku, aby se na tu krásu tedy přijel podívat, odvětil: „Až na to příjde čas.“ Papež František rovněž s potěšením přijal dary vyrobené českými umělci, křišťálový relikviář sv. Zdislavy a brokátové desky s peněžním darem a s dětskými kresbami. Nechal si rovněž vyprávět, kdo byla sv. Zdislava. 

Arcibiskup Graubner prozradil, že se hovořilo rovněž o očekávaných nominacích pro některé české a moravské biskupské stolce. Jak řekl, papež František v této souvislosti vyzýval k modlitbě a spolupráci s Kongregací pro biskupy.

K celkovému průběhu návštěvy ad limina předseda České biskupské konference konstatoval, že na většině míst zakusili skutečnou synodalitu.

„Odnáším si především to, že na většině úřadů nás opravdu přijali s otevřeností, ochotou naslouchat, být k službě, být k dispozici. S tím, že tady nejde o jakési poroučení nebo plnění příkazů, ale skutečně o naslouchání Duchu svatému. To si odnáším jako nejsilnější dojem a byl bych rád, kdyby se nám podařilo přenášet tuto atmosféru také do našich diecézí, našich farností.“

Arcibiskup Graubner dále navázal na probíhající synodální proces. „Papež zdůrazňoval, že nejde o to, něco vyřešit, ale především o to, abychom tento proces žili,“ protože – dodal dále předseda českého episkopátu – každá skupina ve farnosti, která se synodální cestě otevře, každý, kdo vykročí na cestu otevřenosti, bude trpělivě a v lásce naslouchat druhému a bude chtít poznat, co je Boží vůle, udělal veliký krok k uzdravení církve ve svém konkrétním prostředí. „Papež říká, že výsledkem synody nemá být dokument, který skončí v knihovně, ale chce, aby tento proces probíhal a uzdravoval.“

Zdroj: Vatican News

K POSLECHU:
České vysílání Vatikánského rozhlasu ze dne 11.11.2021