Archiv rubriky: Slovo faráře

Novoroční zamyšlení otce Tomáše

Milí farníci, mám radost, že jsme překročili práh roku 2018 v míru a máme řadu důvodů k naději, že se nám letos bude dobře dařit. Kéž nám Bůh naslouchá, když ho denně prosíme o vezdejší chléb a také o budoucnost založenou na velkorysém odpuštění křivd a odhodlání statečně bojovat se lží a nenávistí (viz modlitba Otčenáš).

Naše budoucnost na této zemi je do značné míry závislá na mladé generaci, které bychom měli věnovat více pozornosti. V souvislosti s tématem letošní vatikánské synody proto volají katoličtí biskupové v čele s papežem Františkem po intenzivnějším dialogu s mladými lidmi.  Vy starší si ještě vzpomenete na dobu komunistické totality, kdy se mnozí vzdělaní lidé cítili z politických důvodů nuceni s bolestí v srdci opustit rodné Československo a hledat své štěstí na západ od našich hranic. Považuji za velmi znepokojivé, že téměř 30 let po pádu železné opony začínám od dnešních mladých lidí znovu slýchat o jejich touze opustit Českou republiku a jít trvale žít a pracovat do zahraničí. Bohužel nejde o ojedinělý případ. Je proto na čase, abychom se my starší – dokud ještě neseme hlavní díl odpovědnosti za veřejné dění – začali tímto jevem vážně zabývat. Troufnu si říct, že ochrana hrdosti našich dětí na jejich vlast, by nám měla všem ležet na srdci více než ochrana vnějších hranic proti nezvaným migrantům z ciziny! Pokud se nám totiž nepodaří vybudovat v srdci Evropy společnost, ve které bude pro mladé Čechy a Moravany radostnou  samozřejmostí zapustit kořeny, zbytečně budeme posilovat hlídky na lodích ve Středozemním moři.

Sestry a bratři, zlepšily se v tomto směru vyhlídky České republiky po nedávných volbách do poslanecké sněmovny?

Domnívám se, že ani v nejmenším. Právě tyto volby totiž navzdory našim modlitbám výrazně posílily moc těch, kteří se nestydí nostalgicky vzpomínat na výdobytky socialismu, veřejně lhát a poslaneckou imunitou zakrývat nečestné obchodní praktiky. A k tomu ke všemu dosud sedí na pražském Hradě muž, který je s touto situací spokojený. A nejen to. Místo aby vahou svého úřadu pomáhal kultivovat veřejnou debatu, podkopává Miloš Zeman dlouhodobě práci pedagogů a vychovatelů tím, že nezná pojem omluva, slušnost, ani odpuštění.

Až za pár dní opět půjdeme volit, dobře si rozmysleme, co vlastně děláme! Ptejme se inteligentních mladých lidí v našem okolí na jejich názory i na jejich preference mezi prezidentskými kandidáty! Jde přece hlavně o jejich budoucnost (pokud se rozhodnou tady zůstat).

Požehnaný nový rok!

Kdo z kandidátů je favoritem pro první kolo volby pro otce Tomáše? Pavel Fišer (hlasovací lístek č. 3)

Vánoční čas otevřenosti pro Boha i pro lidi

Radostná oslava Narození Ježíše Krista je podstatou Vánoc. Je to svátek pro všechny, kdo poznali a uvěřili, že nekonečně milosrdný Bůh – náš Stvořitel a dárce života – jde po cestách této země s námi. A protože zpěv koled o betlémských událostech je naší národní tradicí, vítáme v těchto dnech v kostelích každého, kdo si nepřeje stát stranou, ale chce k vánoční oslavě připojit svůj hlas.  

Vánoce v katolické církvi začínají na Štědrý večer, který s sebou obvykle přináší krásné chvíle pro děti i dospělé. Nezbytnou podmínkou naší štědrovečerní radosti nejsou ani dárky pod stromečkem, ani hory jídla a cukroví. Tou podmínkou je naše vzájemná láska. Učme se ji proto nejen štědře dávat, ale i přijímat.

Nezavírejme svá srdce do ulity lhostejnosti vůči svému okolí! Pracujme společně pro krásnější rodinu, obec i vlast!

 

 

Nezavírejme svá srdce ani před Láskou Boha, který v betlémských událostech znovu přichází prosit o místo v našem světě!

Malý Ježíš položený v jeslích sice na první pohled vypadá jako velmi chudý poutník, ale když jej přijímáme za svého Spasitele, získáváme podíl na jeho mimořádném bohatství, o které se s lidmi přišel rozdělit.

Vánoce křesťanů trvají přibližně dva týdny. Zahrnují svátek Svaté Rodiny (letos neděle 31.12.) a vstup do nového roku pod ochranou Bohorodičky Panny Marie (1.1.). Celá doba vánoční skončí krátce po tříkrálové bohoslužbě o slavnosti Zjevení Páně (6.1.). Tento druhý vrchol svátečního času nám připomene, že Ježíše hledali s nadšením pro věc i vzdělaní mudrci z dálného Východu. To nám Evropanům ukazuje, že nejsme středem světa a pokud si doma budeme chtít uhájit hodnoty křesťanské civilizace, měli bychom si vzít z dávných mudrců příklad.

Požehnané Vánoce nám všem přeje
otec Tomáš

Chceš se stát křesťanem?

Milí farníci,
už je tomu přibližně rok od chvíle, kdy jsem se přestěhoval do vaší blízkosti, abych se spolu s vámi staral o srozumitelné a přitažlivé šíření radostné zvěsti evangelia.

Líbí se mi tady. Pokračuji v práci duchovního učitele a otce, kterou pro vás dříve obětavě konali moji předchůdci na faře. Cítím se přitom tak trochu jako svatý Metoděj, který od svého umírajícího bratra Cyrila slyšel naléhavou výzvu: „Neopouštěj Moravany!“ Jsem bytostně přesvědčen, že naši sousedé, přátelé, děti i senioři mají právo dovědět se více o Bohu, který je má bláznivě rád, aby si k němu dokázali najít cestu ve společenství církve. Pomůžeme jim? 

Jistě se v naší blízkosti najdou lidé, kteří nás rychle odbydou slovy: „My tu víru tolik neprožíváme.“ Pro jejich obrácení zatím nenastal čas. Modleme se za ně!

Jsou ale také jiní, kteří už o křesťanství párkrát se zájmem zavadili a kdyby se jim někdo věnoval, mohli by se s radostí připravit na svůj křest podobně jako mladý muž na fotografii z roku 2010. Pro tyto lidi musíme něco udělat, nebo nám Pán bude při soudu právem vyčítat: „Měl jsem hlad a nedali jste mi najíst.“

Další skupina lidí byla sice v dětství pokřtěna – a v lepším případě i ve víře vychována, ale z různých důvodů ještě nedošlo k potvrzení jejich zasvěcení Bohu ve svátosti biřmování, ačkoliv někteří chodí pravidelně do kostela. Je dobré si jasně říct, že toto není správné. Bez biřmování není nikdo křesťanem naplno. Proto také zmrtvýchvstalý Ježíš přikázal apoštolům, aby neodcházeli do misií bez přijetí svatodušního ohně: „Čekejte, až se splní Otcovo zaslíbení, o němž jste ode mne slyšeli. Jan křtil vodou, vy však budete pokřtěni Duchem Svatým, až uplyne těchto několik dní“ (Sk 1,4-5). Kdybychom hledali v Bibli zřetelné svědectví o existenci svátosti biřmování oddělené od křtu, našli bychom ho v osmé kapitole Skutků (Sk 8,14-17).

Milí bratři a sestry,
ať už se o letních prázdninách vydáváte na daleké cesty, nebo zůstáváte doma, přeji vám pokojné dny prozářené sluncem Boží lásky. Mějte přitom, prosím, oči i srdce otevřené pro lidi, které potkáte, a pomozte jim udělat alespoň nějaký krok vstříc Kristu. Kdo by chtěl v naší farní rodině přijmout křest v dospělosti, nebo svůj křest dovršit chybějící svátostí biřmování, ať se na mě během léta kdykoli obrátí. Atraktivní a užitečnou přípravu (katechumenát) zahájíme společně po prázdninách. 

S přáním pokoje
P. Tomáš Klíč

& sestra Marie Goretti
Několik myšlenek na prázdniny a dovolenou

„Smyslem našich životů je zjevovat Boha lidem. A jen tam, kde je Bůh vidět, začíná opravdový život. Pouze když se setkáváme s živým Bohem v Kristu, víme, co život opravdu je.“ (Benedikt XVI.)