u příležitosti svátku Křtu Páně (9.1.) jste všichni v kostele dostali za úkol popřemýšlet nad otázkou: Co jste se v životě naučili od Ježíše?
Pokud byste mi chtěli napsat nebo říct svoje postřehy k tomuto tématu, budu vám naslouchat velmi pozorně. Z dosavadních odpovědí několika věřících žen a mých vlastních úvah nad životem v Ježíšově škole vychází následující obraz.
Od Ježíše se učíme pokoře; trpělivosti; radosti z dávání; ochotě odpustit i velké křivdy; důvěře v Boží pomoc a sílu modlitby; jistotě, že život smrtí nekončí a že s poctivostí nejdál dojdeš, protože co dnes zaséváš, to zítra sklidíš; svobodě Božího dítěte; prioritě duchovního zdraví a dobrého svědomí nad krátkodobými výhodami, které nabízí ďábel; radosti, která pochází z přijímání Boží lásky a milosti; poznání, že velká životní vítězství mívají často tvar kříže.
Do dalšího ročníku učenlivého putování s Ježíšem uprostřed církve vám ze srdce žehná
Synodální proces na téma společné cesty církve má za sebou první měsíc od svého zahájení. Do Vatikánu prý začaly z mnoha stran přicházet pozitivní reakce spojené s prosbami o více času na zapojení místních církví = farností a diecézí. Tomuto přání bylo vyhověno, takže i my získáváme pro společnou práci ve skupinkách podstatně více času – zhruba do jarních prázdnin.
Milí bratři a sestry,
spolu s Tomášem Mackovíkem vás znovu prosíme, nenechte si utéct mezi prsty nevídanou příležitost k dialogu, která může reálně ovlivnit kvalitu života církve u nás doma. Pokud jste tak ještě neudělali, prostudujte si v Kaštánku nebo na mušli témata k prohloubení ve skupinkách a vyberte si z nich jedno, které vás nejvíce zaujalo. Potom se k němu viditelně přihlaste zápisem do tabulky v kostele, nebo zprávou na facebooku, emailem případně telefonicky podle pokynů v Kaštánku. Nic dalšího v tuto chvíli opravdu není třeba.
otec Tomáš
Jak řekl tento týden papež František českým biskupům během jejich návštěvy ve Vatikánu: Při synodě nejde o to, něco vyřešit, ale především o to, abychom tento proces žili, protože každá skupina ve farnosti, která se synodální cestě otevře – každý, kdo vykročí na cestu otevřenosti, bude trpělivě a v lásce naslouchat druhému a bude chtít poznat, co je Boží vůle – udělal veliký krok k uzdravení církve ve svém konkrétním prostředí.
Vraťme se tedy k nám …… I kdyby se nakonec vaše synodální skupinka z nějakého důvodu rozjela později, je naprosto nezbytné, abyste svůj zájem o účast dali najevo právě teď. Je psáno u poštovní přepážky: Na pozdější reklamace nebude brán zřetel. Rozumím vašim rozpakům. Dokud se ve farnosti přihlašování nerozjede, připadáme si všichni tak trochu jako hosté na plese, kde sice už hraje hudba, ale lidé se zatím stydí vstoupit na prázdný taneční parket. Ten pocit jistě dobře znáte. Proto moc prosím ty z nás, kdo už mají své téma vybráno, aby se během tohoto týdne zapsali, a tak dodali odvahu k tanci ostatním. Věřím, že všichni hosté na synodálním plese si nakonec budou tuto dobu zvláštní otevřenosti pro Boží vedení užívat a bude jim líto, až skončí.
Jakékoli dotazy k tomuto tématu směřujte buď na farního koordinátora nebo na faráře. Rádi vám odpovíme.
Jako připomínku tohoto sdělení žádám, abychom se až do odvolání pravidelně modlili po svatém přijímání oficiální modlitbu za synodu.
CHCETE VĚDĚT VÍCE O TÉMATECH K PROHLOUBENÍ V SYNODÁLNÍCH SKUPINKÁCH?
Bratři a sestry,
