Na cestě k říjnu 2024: vzkaz administrátora diecéze

Milí bratři a sestry,

podle pokynů generálního sekretariátu Synody biskupů se nyní celocírkevní synodální proces dostává do další fáze s názvem „Na cestě k říjnu 2024“. Ještě předtím, než se ve Vatikánu uskuteční druhé zasedání věnované synodální proměně katolické církve, má dojít k hlubšímu promyšlení některých bodů ze zasedání prvního. Naslouchat se přitom má zejména těmto skupinám věřících – kněžím a jáhnům, aktivním farníkům, řeholním osobám, manželům nebo mládeži. Zvláště tyto osoby proto prosíme, aby se do předposlední fáze synody zapojily a přispěly svými podněty k tématům, která se jich bezprostředně týkají. Všechny potřebné informace jsou k dispozici na webu synoda.ado.cz

Příspěvky ze své konverzace v Duchu Svatém, prosím, zašlete prostřednictvím formuláře na tomto webu, a to do konce března.

S modlitbou a přáním Božího požehnání
+ biskup Josef Nuzík

Netečnost ke vzkříšení, toť opravdu velký hřích

Drazí bratři a sestry,
uprostřed liturgie Božího slova dnešní slavnosti jsme společně zpívali: „Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho.“ Tato slova nepatří do minulosti, ale platí i dnes! V době nečekaných událostí a zvratů, v níž si mnohý hledající člověk přeje, aby se Bůh konečně nějak projevil, nám tato slova zvěstují: Bůh se už projevil a neustále projevuje. Bůh je jediným Osvoboditelem od strachu, všeho ohrožení a od skutečnosti, z níž máme od jistého věku všichni strach, tedy od smrti a všeho, co jí předchází a je s ní spojeno.

Foto: Petr Samša / Člověk a víra

KE STAŽENÍ: Celý text pastýřského listu otce biskupa Josefa

Společný cíl všech farností ve světle diecézní fáze synody

ŽIVÉ SPOLEČENSTVÍ A SVĚDECTVÍ O ŽIVÉM KRISTU

Milé sestry a bratři,

do synodální práce se (v naší místní církvi) zapojilo přes pět tisíc lidí a potěšitelné je, že největší věková
skupina účastníků byla od 30 do 60 let. V tom vidím velkou naději.

Syntéza jednotlivých výstupů poukázala kriticky na řadu skutečností, ale taky ukázala velkou sílu touhy a ochoty nasadit se pro obnovu církve, či se aspoň připojit. Pro správné přijetí syntézy je zásadně důležitý postoj lásky, která se nebojí kritiky, ale dívá se do textu jako do zrcadla diecéze. Ne všechno se týká konkrétní farnosti nebo konkrétního kněze. Nesmíme všechnu kritiku vztahovat na sebe, ale ani nesmíme říkat, že všechno se týká jen jiných, nýbrž v pokoře se ptát, jestli se něco z řečeného netýká aspoň z části také mě. Nejednou se ukáže, že kněží i laici volají po stejné věci, ale chyba je někde v komunikaci či způsobu vidění.

Zásadní je otázka: Co ode mě žádá Bůh? Co bych z mé strany mohl udělat pro zlepšení? Musím trpělivě počítat s postupnými kroky a hledat spojence. (…)

Nesmíme při tom zapomenout, že metodou synodality se chceme řídit při všech dalších krocích, že nejde o demokracii, o názor většiny či vlivných lidí, ale o společné, stálé a pokorné hledání Boží vůle. Jednotlivé farnosti se od sebe někdy hodně liší, proto se budou lišit i jejich priority. Společným cílem je pro všechny živé společenství, které vydává svědectví o živém Kristu.

KE STAŽENÍ:
Celý text pastýřského listu arcibiskupa Jana