Panna Maria prý nechodí všude jen ve slunečních šatech

V sobotu 6. července se u nás v Kokorách opět konal tradiční zájezd na Svatý Hostýn. Tentokrát byl autobus doslova naplněný k prasknutí. Jeli s námi jako loni farníci z rokytnické farnosti vedeni P. Tomášem Klíčem, ale i „noví zájemci“. Hostýn byl v obležení nejen poutníků, ale i turistů, kteří obdivovali mimo jiné vystavené historické osobní automobily, které parkovaly jak okolo baziliky, tak i v přilehlém okolí. Srdce sběratelů jásalo.

Mše svatá v 9 hodin byla sloužena nejen za nás účastníky zájezdu, ale i za stovku poutníků z farnosti Všemina, kteří měli sebou svoji kapelu. Hudebníci krásně doplnili svým výkonem „naši bohoslužbu“. P. Tomáš Klíč jako vždy obstaral veškeré církevní a duchovní záležitosti. V promluvě mimo jiné připomněl zásadní roli Ježíšovy matky na svatební hostině v Káně Galilejské. V kontrastu k prorocké vizi z prvního čtení, kde Panna Maria – oděná sluncem – čelí na nebi nepřátelskému drakovi (obraz temných sil zla), se s ní v evangeliu setkáváme oblečenou do praktičtějšího outfitu a připravenou zabránit přímluvou u Ježíše trapné situaci, do které svatební oslava jejich přátel či příbuzných nezadržitelně směřovala. Z toho plyne poučení, že věřící, kteří Pannu Marii s láskou vzývají, nacházejí v ní duchapřítomnou pomocnici v nejrůznějších praktických záležitostech.

Po mši svaté jsme uskutečnili pobožnost, při které se jednotliví poutníci střídali v předčítání krásných meditací z knihy „Křížová cesta“ malířky Renaty Štolbové. Kráčeli jsme kolem zastavení „prostřední“ cesty, která je pro starší ročníky schůdnější. I přes citelné ochlazení způsobené silným větrem si poutníci pobyt na „Hostýnku“ užili. Rovněž udělalo své jako vždy chutné jídlo v poutních domech a kdo měl zájem i nově otevřená levandulová kavárna. Troufám si říci, že na základě kladných ohlasů od účastníků našeho zájezdu, se zase příští rok – dá-li Bůh – ve stejnou dobu setkáme…

Ing. Irena Lichnovská
ve spolupráci s otcem Tomášem

Zájezd do Šumperka aneb Výlet do 17. století

Každá země má v své historii okamžiky, na které může být hrdá, ale i ty, s nimiž se příliš chlubit nemůže. Nejinak je to s českými zeměmi. Třicetiletá válka (1618 – 1648) přinesla obrovský úbytek obyvatel i morálky. Hledaly se odpovědi na otázky, proč něco takového Bůh dopustil. Hledal se viník, který by byl zodpovědný za vše špatné, co se ve světě děje. A když někdo moc hledá, tak najde (často proto, že umí „hledat“ tím správným způsobem).

Skoro všichni Evropané 17. století byli křesťané. Věřili, že za vše špatné může ďábel. Jak ho ale najít v pozemském světě? Jak ho potrestat? Jak mu zabránit v dalším šíření zla? Na tyto otázky dokázali někteří „odborníci“ najít odpovědi a ukázat na ty, kteří s ďáblem spolupracovali. Na Šumpersku a Jesenicku to byl právník Jindřich František Boblig z Edelstadtu (1612 – 1698), který má na svědomí přes 100 upálených lidí, včetně šumperského kněze. Jejich majetek, který teoreticky měl připadnout státu, si rozdělil s losinským panstvem.

Pokud vám to připomíná jiné události, pak podotýkám, že historie se opakuje (i když ve spirále). Vydejte se proto s námi do míst, kde probíhaly tyto události, které někteří znají i z románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice. Projdeme se spolu Šumperkem (zaměříme se na dobu spojenou se 17. stoletím). V expozici čarodějnických procesů potkáme díky moderním technologiím samotného Bobliga. Působí sice věrohodně, ale nebojte, do 21. století za námi nemůže. Závěr dne bude patřit svědkům těchto událostí – dřevěným kostelům, které tento „hon na čarodějnice“ pamatují.

Jitka Navrátilová,
vedoucí zájezdu

Zdroj: Brodecký zpravodaj 2/2024