Modleme se za uzdravení duše českého národa

Sto dva roků čekala naše laskavá nebeská Matka, Panna Maria, na to, až jí pražané – a s nimi celé Česko – znovu povolí sepnout ruce nad jejich horkými hlavami. U příležitosti požehnání obnoveného díla jsme zváni, abychom s ní sepnuli ruce i my. Vždyť nemáme tušení, co všechno nám naše neklidné dějiny ještě připraví.


Básník Václav Renč – sám nespravedlivě vězněný v komunistickém lágru – zpětně vyjádřil myšlenky Panny Marie tváří v tvář rozvášněnému davu onoho osudného listopadového dne v roce 1918 takto:

„Znáte mne, bláhoví? Znáte mne, zběsilé děti?
Míříte dobře svůj hněv? Já po staletí
vzdech za vzdechem sbírám, jenž z vašich dějin se dere.
Konejším úpění zjevná i tajná, zřím ve sny plaché i šeré,
z teskných i vzpurných mlčení vašich formuji slovo,
ať vladařovo, či básníkovo
a z vašich bludů rýžuji pravdu, zářivé zrní
a v písně obracím bolesti vaše, vy bolestiplní!

I tehdy v ten osudný den (jenž v paměti vám co Bílá Hora stojí),
kdy v potupném bezhlavém, žoldáckém boji
opilých vítězů sláva hořela na palaších,
já pěšky a kradmo jsem za nimi vešla do hradeb vašich
a hledala vás.

Když vražedné vojácké šprýmy
otrle klely mým jménem, já nebyla s nimi.
Když korouhví mou se rouhavě zdobily loupežné zbraně
a čalouny hrdelních soudů, já trpěla na vaší straně.
Když chudoba žalná z krvavých cárů
šat nového života tkala,
já v ústech vašich se písněmi radovala,
já, jenž v svém mlčení uzamkla všechen pláč lidský,
já zvykla po věky pod křížem stát, – já vítězná vždycky.“

(citováno z knihy Pražská legenda, Leopoldov 1956, část 10)


KE STAŽENÍ:
Novéna k přípravě na požehnání obnoveného mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze (6.-14.8.2020)