Milí čtenáři, kdo z rodičů, kteří mají zájem o křesťanskou výchovu dětí školního věku, ještě neřešil jejich přihlášku do náboženství, ať si ji co nejdřív vyzvedne u pana faráře, ve škole nebo na internetu. Spolu s vámi, ostatními učiteli a katechety doufám, že se za pár týdnů nebude opakovat dramatický scénář z loňska. Začátkem září si nejen s dětmi rád povídám o zážitcích z prázdnin. Je třeba děkovat Bohu, že navzdory nepříjemnostem – spojenými s pokračováním stavu pandemické pohotovosti – bylo možno v létě podniknout rodinné dovolené, tradiční i netradiční poutě, sklidit úrodu na polích, vydat se na tábory a kratší výlety, poslat úctyhodnou částku na pomoc obyvatelům obcí postižených tornádem, uspořádat vydařené farní slavnosti, po očku sledovat olympiádu, pokročit v práci na opravě kostela v Citově apod. Osobně si uchovávám zvláště cenou vzpomínku na 25. ročník křesťanského tábora s Edenem, kterého se v srpnu zúčastnilo 40 dětí z okolí, oslavu jubilea 800 let od zrození sv. Dominika pro nebe a na svou pozorovatelskou misi během dominikánských misií v Čelákovicích u Prahy. Účast na misiích člověku logicky položí otázku, jak stručně a výstižně přiblížit naši víru lidem stojícím mimo církev. Zajímal by mě váš názor, zda by se k tomu dalo použít následující zamyšlení původně určené pro děti na táboře.
Víru křesťanů si můžeš představit jako osvěžující zmrzlinu, která má celou řadu příchutí. První z nich je svoboda, protože ve víře jde přece o lásku a přátelství s Ježíšem. Bůh křesťanů nechce mít z lidí ani otroky, ani loutky. Snaž se proto Ježíše co nejlépe poznat, abys mu v dospělosti mohl/a svobodně odpovědět na otázku: Stojíš o moje přátelství?
Oblíbenou příchutí víry je radost ze života ve společenství. Kdo totiž opravdu věří, že nejkrásnější Boží jméno má podobu Trojice – Otce, Syna a Ducha Svatého, ten nikdy nezůstane osamělý. Jeho rodina se přijetím křtu duchovně rozrůstá téměř do nekonečna. Mysli na to, až se příště budeš modlit Otčenáš.
Někteří lidé se mylně domnívají, že křesťanská víra není určená pro ty, kdo chtějí své síly a čas věnovat vědecké práci. Čím více totiž vzdělaný člověk poznává obdivuhodné zákonitosti přírody, tím logičtější se mu jeví tvrzení Bible, že náš život, svět a vesmír nevznikly ani omylem, ani náhodou. K příchutím víry patří živý zájem o poznání pravdy a soulad s rozumem.
Vzácnou vlastností víry, kterou si můžeš vychutnat zvláště v náročnějších obdobích života, je její vztah k naději. Písmo svaté nám Boha představuje jako toho, který se vždycky zajímá o problémy svých dětí, naslouchá jejich modlitbě, dokáže potěšit a nabízí řešení i tam, kde by byl člověk jinak rychle v koncích. Kolikrát jsme to už zažili na vlastní kůži!
Při mši svaté se kněz u oltáře modlí s rukama pozdviženýma k nebi: „V tobě, Bože, žijeme, pohybujeme se a jsme, a láska, kterou nás každodenně naplňuješ, je v nás počátkem života věčného.“ Poslední výraznou příchutí víry, kterou si připomeneme, je činorodá láska k lidem i ke všemu ostatnímu, co Bůh stvořil. I ty se snaž žít způsobem bohatým na dobré skutky.
Žehná vám otec Tomáš
KE STAŽENÍ:
Kaštánek 4/2021
