Archiv autora: Didymos

Přezdívka Didymos patří otci Tomášovi, duchovnímu správci naší farní rodiny.

Otec Mariusz na cestě do rodného Polska

Po pádu totality se tehdejší olomoucký arcibiskup, Mons. František Vaňák (+1992), vydal do polských seminářů prosit tamní kandidáty kněžství, aby se ti, kteří k tomu cítí od Boha povolání, vydali sloužit na Moravu. Tak se stalo, že také budoucí otec Mariusz Jacek Radaczyński (nar. 20.8.1968) dokončil studium teologie v Olomouci a dne 18.6.1994 přijal v naší katedrále jako pětadvacetiletý kněžské svěcení. O rok později – v červenci 1995 – přebírá tento mladý kněz po důstojném pánovi Lubomíru Gorčíkovi duchovní správu farnosti Rokytnice u Přerova a okolí, kde během jedenácti let odvedl velký kus práce.

Od roku 2006 až do této chvíle žil náš bývalý farář ve Ptení (děkanát Konice), odkud dojížděl do farnosti Stražisko a Stínava. Pracoval také jako tzv. kaplan pro mládež celého děkanátu.

Dá-li Pán, oslaví otec Mariusz letos v srpnu dvaapadesáté narozeniny již ve své mateřské diecézi Opole, kam se na druhou část aktivního kněžského života rozhodl vrátit. Nezbývá než mu popřát mnoho síly a Boží požehnání do další služby, ve které jistě zúročí zkušenosti na Moravě získané.

Společný táborák na farní zahradě v Rokytnici bude v neděli 19.7. příležitostí k přátelskému setkání s otcem Mariuszem, podobně jako tomu bývalo za jeho působení. Začátek v 17:00.

Protože není možné odhadnout množství lidí, kteří přijdou, prosíme ochotné hospodyňky, aby s sebou vzaly něco dobrého na stůl. Uzeniny k opékání budou i s příslušenstvím připraveny. Děti se mohou těšit nejen na opékání, ale také na hry s Petrem v zahradě. Od 19 hodin pak pro ně bude připraveno letní kino s pohádkou Korunní princ. Přípravná brigáda je plánována na sobotu 18.7. od 8:30. Předem děkujeme za vaši účast.

Odešla paní Božena Hradilíková (1927)

Z pozemského domova
odešla vstříc svému Pánu

paní Božena Hradilíková
roz. Havlíková

Rokytnice 337

Pohřeb se koná
v sobotu 11. 7. 2020 v 11:30
v kostele sv. Jakuba v Rokytnici.

 

Po mši svaté a modlitbách za spásu její duše, bude tělo naší zemřelé sestry uloženo do rodinného hrobu v Rokytnici.

Věčné odpočinutí dej jí, Pane,
a světlo věčné ať jí svítí.

Kdo je náš farník?

Milí čtenáři, každá správná farnost má tvořit duchovní rodinu zhusta propojenou sítí reálných vztahů založených na společné víře, sdíleném domově a upřímném zájmu o život bratří a sester. Po obnovení normálního slavení bohoslužeb (31. 5.) si opakovaně kladu otázku, kdo z našeho společenství není při nedělní mši svaté k vidění, abych se ho zeptal, jak se mu daří a případně mu pomohl překonat překážky v účasti na liturgii a svátostech. Budu velmi rád, když mi v této snaze podle svých možností pomůžete. Vycházím z předpokladu, že naším farníkem je každý pokřtěný katolík (příp. katechumen) žijící na území přifařených obcí nebo alespoň dojíždějící do některého z našich kostelů, který se doma modlí Otčenáš a tím se aktivně hlásí ke Kristově církvi.

Většina farníků patří do tzv. kategorie viditelných, s nimiž se běžně potkáváme v kostele. Do druhé – zvláště delikátní – kategorie tzv. neviditelných farníků řadím věřící, kteří (1) ve svém zaměstnání často pracují o víkendech, (2) pečují o velmi malé děti nebo seniory, od kterých se nelze hnout, (3) hodně cestují, nebo se dokonce dočasně přestěhovali kvůli studiu, účasti na vojenské misi, dojíždění za prací apod. Další skupinu „neviditelných“ farníků tvoří (4) věřící vysokého věku, pro které je osobní účast na bohoslužbě už příliš namáhavá nebo dokonce nereálná, např. z hlediska nedostupných záchodů. Podobně jsou na tom všichni (5) ostatní nemocní, příp. věřící izolovaní v karanténě, pracovní neschopnosti nebo dlouhodobé rekonvalescenci. Některým farníkům brání v častější účasti na životě církve (6) chybějící podpora a pochopení rodiny nebo (7) potřebují odvoz a nevědí, komu by si o něj řekli. Jinou skupinu, která mě v této souvislosti napadá, tvoří (8) lidé, kteří z různých důvodů nenašli cestu do kostela ve své vlastní obci, ačkoliv jinde na mši svaté rádi zůstanou. V neposlední řadě máme mezi sebou „neviditelné“ věřící, kteří jsou sice fyzicky v plné síle, ale postihla je taková (9) duchovní malátnost, že momentálně nedokážou v neděli vstát nebo se kvůli bohoslužbě zříkat světských radovánek, sportovních zápasů, soutěží, výletů apod. A konečně jsou tady také (10) děti a mládež z nepraktikujících rodin – tito pokřtění chlapci a děvčata sice ve škole chodí (nebo dříve chodili) do náboženství, ale liturgické slavení a společná modlitba církve v kostele má pro ně příchuť čehosi legendárního.

Milí farníci, pokud zjistíte, že jste se vy sami – nebo někdo z vašich blízkých – dostali do některé z popisovaných kategorií „neviditelnosti“, buďte si jisti, že na vás naše církevní společenství u oltáře nezapomíná. Budu velmi rád, pokud nám o sobě dáte vědět, abychom úplně neztratili kontakt. Příkladem dobré praxe může být v tomto ohledu náš bývalý ministrant Dominik, který se během Erasmu v Holandsku dělil emailem s farností o své postřehy a zážitky ze studií. Nebo paní Marie z Rokytnice, která je sice už několik měsíců hospitalizovaná v Hradci Králové, ale průběžně udržuje ve farnosti telefonický kontakt s několika přáteli a prosí je o modlitbu.

Vraťme se ale ještě chvíli na začátek tohoto zamyšlení. O všech našich farnících – viditelných i neviditelných – platí, že byli pokřtění v katolické církvi a modlí se Otčenáš. Svatý biskup a mučedník Cyprián († 258) si všímá sjednocující role modlitby Páně těmito slovy: „Učitel pokoje a Pán jednoty (Ježíš) především nechtěl, abychom se modlili každý sám a soukromě, jako bychom prosili jen za sebe. Neříkáme: Otče můj, jenž jsi na nebesích, ani Chléb můj dej mi dnes. A nikdo nežádá za odpuštění jen pro sebe, ani neprosí, aby jen on nebyl uváděn do pokušení a byl zbaven od zlého. Naše modlitba je veřejná a společná, a když se modlíme, nemodlíme se za jednotlivce, ale za všechen Boží lid, protože všichni tvoříme jednotu.“ 

Žehná vám otec Tomáš

KE STAŽENÍ:
Kaštánek 3/2020

Cyklovýlet Velkomoravské památky v okolí Velehradu

Po vydařených ročnících do Mariánského údolí (2017),
Kelče (2018), na Hrad Bouzov
a do Litovelského Pomoraví (2019)
zveme mladé lidi od 12 let
na farní cyklovýlet 2020


Termín akce
od pondělí 6.7. do středy 8.7.

Délka trasy
140,7 km na kole
+ cca 12 km pěšky


Podrobnosti o programu

Trasa pondělí (6.7.) dopoledne
Brodek u Přerova – Troubecké jezero
– Chropyně – Kroměříž (26,8 km)

Nakládání spacáků od 8 hodin (Brodek), odjezd v 8:30.
Po příjezdu do města procházka centrem Kroměříže, návštěva Arcibiskupského gymnázia a Podzámecké zahrady, teplý oběd.

Trasa pondělí (6.7.) odpoledne
Kroměříž – Ranč Kostelany – Chata Bunč (vrcholová prémie)
– Velehrad kolem Bunčovského potoka (28,4 km)

Cestou k vrcholové prémii zastávka na ranči (prohlídka areálu + duchovní slovo), občerstvení na Bunči, ubytování na Velehradě, studená večeře, večerní chvály a hry.

Trasa úterý (7.7.) 
Velehrad – Staré Město a zpět (11,6 km pěšky)
Velehrad – Buchlovice – Modrá – Velehrad (17,2 km na kole)

Návštěva Památníku Velké Moravy ve Starém Městě,
pěší pouť na Velehrad po Růžencové cestě, teplý oběd, vyjížďka do Buchlovic – zámek, prohlídka Archeoskanzenu na Modré, mše svatá na Velehradě (18:00), po večeři promítání historického filmu Cyril a Metoděj – Apoštolové slovanů (režie Petr Nikolaev).

Trasa středa (8.7.) 
Velehrad – Staré Město – Baťův plavební kanál – Napajedla – Kroměříž podél řeky Moravy – Chropyně – Jezero Pískáč v Zářičí – Lobodice – Tovačov (Hradecký rybník) – Věrovany – Brodek u Přerova (68,3 km)

Odjezd z Velehradu brzy ráno, modlitba u hrobu Aničky Zelíkové (Napajedla), studený oběd po cestě ze společných zásob, koupání v přírodních podmínkách (Pískáč), večerní návrat domů.

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA


Mapa celého výletu

Výškový profil najdete
ve spodní části pravého sloupce mapy.


Přihlašování a sdílené náklady

Zájemci o účast se hlásí formou sms
na mobilní číslo otce Tomáše

Minimální věk: 12 let

Dotovaná cena výletu
pro děti a studenty s průkazem: 500,- / 350,- Kč (*)
pro dospělé: 750,- / 525,- Kč (*)

Sdílené náklady zahrnují cenu ubytování (2x nocleh v podkroví velehradského infocentra – na karimatce ve spacáku), příspěvek na benzín pro převoz zavazadel, vstupné do Památníku Velké Moravy i do Archeoskanzenu na Modré, 3x polední jídlo (2x teplý a 1x studený oběd) a 2x večeře.  

Prosíme účastníky o pomoc se zajištěním snídaně z vlastních zásob. Velice děkujeme také řidičům za převoz našich zavazadel.

Akce probíhá za finanční podpory
Městysu Brodek u Přerova.

(*) Sleva 30% platí pro farníky z Brodku, Rokytnice, Citova
a pro vedoucí ze společenství Eden.

Před cestou pečlivě zkontrolujte stav svého jízdního kola.
V případě potřeby nabízíme možnost zapůjčit si horské kolo ve farnosti – vhodné pro chlapce i dívku o výšce 150 – 170 cm.
Kontakt 731 621 135.