Archiv autora: Didymos

Přezdívka Didymos patří otci Tomášovi, duchovnímu správci naší farní rodiny.

Doprovázíme dospělé na cestě ke křtu

Čtyři dospělí katechumeni (Gabriela, Barbora, Ondřej a Monika), jejich kmotři, rodinní příslušníci a dalších 12 poutníků reprezentovalo v sobotu 9.3. naše farní společenství na úžasné bohoslužbě v katedrále, při které se otec arcibiskup Jan Graubner osobně seznámil se všemi čekateli křtu ve své diecézi. Sešlo se jich letos celkem 126 za doprovodu velkého počtu kněží, kteří se podílejí na jejich přípravě. Upřímná radost zavládla na zemi i v nebi při čtení dlouhé litanie jmen našich nových bratří a sester ve víře. Ježíš Kristus si je vyvolil jako svůj drahý poklad a už v této chvíli na ně pohlíží jako na své přátele. Pocházejí ze všech koutů diecéze, z velkých měst i z malých vesnic jako jsou ty naše. Prostě Duch Boží opět vane, kam chce (Jan 3,8) a evidentně počítá s tím, že budeme ve všech našich farnostech připraveni nové členy s láskou přijímat.

Program závěrečné fáze katechumenátu bude vyžadovat aktivní spolupráci celé farní rodiny. Čekatelé křtu totiž budou bezpochyby v následujících týdnech vystaveni zvláštnímu tlaku ducha zla, který se bojí, že k nim ztratí přístup. Prosím, vytvořme kolem nich ochrannou hradbu modlitby a lásky. 

+OT

Program závěrečné fáze cesty ke křtu dospělých 2019

Kdo se modlí, ať se postí. Kdo se postí, ať je milosrdný.

Milí farníci!

Vstoupili jsme do postní doby, ke které patří také almužna s dlouhou tradicí. Známe ji všichni, pravidelně se do ní zapojujeme. Možná až tak, že přemýšlíme, jestli to má smysl – odříkat si maličkosti a korunu ke korunce střádat, aby se z výtěžku „něco“ pořídilo „nějakým chudým“ lidem. Občas je to prostě moc fiktivní. Chápu, ale věřte, že není. Radost malého kluka, který si snad poprvé v životě může vybrat, že chce triko s autem a tuhle modrou bundu, je velmi konkrétní a jeho rozzářené oči dokazují, že je to opravdu dobrá věc. Stejně tak vděčnost rodiny, které pomůžeme s větším nenadálým výdajem, a oni díky tomu můžou poslat děti třeba na lyžák. Nebo osamělý starý pán nebude v zimě mrznout, protože jsme mu pomohli nakoupit topivo.

Přestože podrobné informace o poskytnuté pomoci z postní almužny nejsou veřejné, věřte, že Vaše odříkání (i to nejmenší) má velký smysl. V loňském roce se vybralo 63 525 korun, které pomohly 3 rodinám, 2 seniorům a studentovi v tísni. Pomoc putuje vždy k těm, kteří ji opravdu potřebují, a jejich vděčnost je velmi reálná. Kdo ví, kolika modlitbami Vám Vaše přispění „splácejí“. A pokud víte o někom, komu by pomoc z postní almužny přišla vhod, stačí do odevzdané kasičky hodit papírek se jménem a kontaktem. Jen je třeba k tomu mít otevřené oči a srdce, protože chudoba kolem nás není vždy zjevná. 

Za celou Charitu Přerov Vám přeji požehnanou a opravdově prožitou postní dobu

Emílie Šmídová,
pastorační asistentka