Archiv rubriky: Církev ve světě

Synoda není průzkum veřejného mínění

Milí křesťané z Rokytnice a okolí,
poklidné vody církevních kruhů na celém světě rozčeřil papež František tím, že si přeje, abychom se v následujících měsících (říjen až leden) společně zamysleli, co v našem společenství říká církvi Duch Svatý. Nikdo z nás by neměl zůstat stát stranou tohoto tázání, jako by snad do Boží církve nepatřil. Na prvním místě tedy spojme svá srdce v upřímné modlitbě a potom hledejme způsoby, jak se v naší farní rodině konkrétně podělit o dobré myšlenky, přání a nápady, ale i stížnosti nebo volání o pomoc. Možná si už delší dobu myslíte, že byste církvi chtěli něco říct, ale nevěděli jste, jak to udělat, aby z toho nebyl výkřik do tmy. Nyní máte jedinečnou příležitost slyšet a být slyšeni.

Jedním ze způsobů sběru vašich vzkazů budou speciální boxy umístěné v kostelích. Lístky na vzkazy s logem synody si už dnes můžete vzít domů, abyste si na  probíhající událost vzpomněli i při své každodenní práci. Více informací k organizaci synody v našich obcích čekejte za 14 dní od farního koordinátora, kterým je zkušený člen pastorační rady, Tomáš Mackovík z Lukové.


PASTÝŘSKÝ LIST ARCIBISKUPA JANA
K ZAHÁJENÍ SYNODÁLNÍ CESTY

neděle 17.10.2021

Drazí bratři a sestry,
minulou neděli zahájil papež František při slavné bohoslužbě v Římě synodální cestu církve. Dnes na jeho přání zahajují ve všech katedrálách světa tuto cestu biskupové. Oč jde? Církev potřebuje reformu, či uzdravení a oživení. Důvody nemusíme hledat dlouho. Stačí se podívat kolem sebe a vidíme jich dost. Co chybí našim farnostem, aby byly rostoucím společenstvím, které vydává přesvědčivé svědectví o Kristu, který nás vykoupil a učinil novým stvořením? Co chybí našim rodinám, aby byly živou církví v malém? Co musíme dělat, abychom uměli předávat víru dalším generacím, aby nám nechyběli kněží, abychom přispěli k rozvoji křesťanské kultury? (číst dále)


O ČEM KÁZAL PAPEŽ FRANTIŠEK
PŘI ZAHÁJENÍ SYNODY?

Vatikán, neděle 10.10.2021

Naléhavý úmysl Sítě modlitby s papežem

V měsíci říjnu společně obnovme svůj závazek modlit se růženec.


Někteří z nás máme ještě v živé paměti výzvu papeže z letošního května k modlitebnímu maratonu růžence. Důvod? Celosvětové spojení v modlitbě růžence za ukončení pandemie. Aktivně se zapojili jednotlivci, farnosti, řeholní rodiny a především poutní místa všude na světě. Poutní místa v českých zemích nijak nezaostaly. Právě naopak. Na závěr tohoto modlitebního maratonu za plné obnovení společenského života Svatý otec s velkou vděčností poznamenal: „Viděl jsem, jak účast Božího lidu prostřednictvím médií a zapojením mnoha poutních míst po celém světě oslovila miliony lidí, kteří jedním hlasem pozvedli svou modlitbu k Matce Boží.“

Modlitbu růžence můžeme velmi snadno spojovat s úmysly, které odpovídají na životní události. Je odpovědí křesťana, který vnímá svoji svobodu. Stává se odpovědností za větší dobro než jen dobro ryze osobní. Sám papež nám dává příklad, co tím myslí. Ne nadarmo vzpomněl svůj zármutek na tím, „co se v posledních dnech stalo ve věznici v ekvádorském Guayaquilu. Hrůzný výbuch násilí mezi vězni ze soupeřících gangů si vyžádal více než sto mrtvých a mnoho zraněných. Modlím se za ně i za jejich rodiny. Bůh nám pomáhej léčit rány zločinu, který zotročuje ty nejchudší“. Dále znovu vybídl k modlitbě za dar míru pro Myanmar (Barma). 

Zkouška pandemie, kterou procházíme, není ještě u konce. Připojme se každý z nás osobně k modlitbě Svatého otce:

Matko milosrdenství, svěřujeme Ti mnoho lidí, kteří byli zasaženi virem a nadále trpí jeho následky: od našich zesnulých bratrů a sester k rodinám, které žijí s bolestí a nejistotou zítřka; od nemocných k lékařům, vědcům a zdravotním sestrám, kteří jsou v této bitvě v první linii; od dobrovolníků ke všem profesionálům, kteří věnovali svou drahocennou službu ve prospěch druhých; od lidí truchlících a trpících k těm, kteří prostým úsměvem a dobrým slovem přinesli útěchu potřebným; od těch – zejména žen –, které trpěly násilím ve zdech svých domovů kvůli nucenému uzavření, k těm, kteří se chtějí s nadšením vrátit do rytmu každodenního života.

Modlitbou překonáváme překážky, růženec rozptyluje obavy a vytrvalost v modlitbě řeší všechny problémy.

Maria byla vzata do nebe, andělé se z toho radují

U příležitosti svátku Nanebevzetí Panny Marie, Matky Božího Syna, nabízíme Vaší pozornosti dvě krásné polyfonní skladby z doby renesanční od Giovanni Pierluigiho  Palestriny (1525-1594). Jako naladění na koncert duchovní hudby si můžete nejprve poslechnout jeho zhudebnění starobylé latinské modlitby Alma Redemptoris Mater.

Český překlad modlitby Alma Redemptoris Mater: 

Slavná Matko Spasitele,
bráno nebes, hvězdo mořská,
na pomoc přijď svému lidu, který touží povstat z hříchu.
Přijalas zvěst Gabriela, porodilas svého Tvůrce,
pannou jsi být nepřestala – celý vesmír nad tím žasne.
Smiluj se nad hříšným světem.


Roku 431 potvrdil Efezský koncil, že Maria porodila Boha a může být tedy nazývána Boží matkou. Museli jsme však čekat do poloviny minulého století (1950) na papežské vyhlášení dogmatu o Nanebevzetí, přestože již od šestého století tato skutečnost pronikala do ikonografie, a tudíž také do hudby. 

Druhou nahrávkou, kterou Vám pro chvíle sváteční přinášíme, je Palestrinova mše z dnešní slavnosti, která se inspiruje jeho dřívější skladbou na liturgický text z nešpor:

„Maria je vzata do nebe,
andělé se z toho radují
a zpívají Pánu chválu.“