Jednání pastorační rady bylo součástí vizitace

Pracovního setkání pastoračních rad farnosti Rokytnice – Brodek u Přerova – Citov se ve čtvrtek 16. 3. za přítomnosti otce Josefa Rosenberga, děkana z Přerova, účastnilo s otcem Tomášem devět zástupců jednotlivých obcí. Z oficiálního zápisu pro vás publikujeme následující:

  • Otec děkan se během asi hodinového povídání ptal na příklady našich aktivit dovnitř farnosti (duchovní život, modlitba, společenství…) i navenek (oslovení veřejnosti, spolupráce s obcemi a spolky…). Odpovědi ze všech tří středisek farního života byly potěšujícím svědectvím o fungující venkovské komunitě, ve které pastorační rada – bohatá na osobnosti – dobře chápe a v rámci možností zvládá svou roli řídící, koordinační a organizační. 🙂
  • Pan děkan také připomněl, že je to právě pastorační rada a lidi kolem ní, kdo je spolu s farářem odpovědný za rozlišování čemu a jak bude farnost v měnících se podmínkách věnovat pozornost, energii a v neposlední řadě finance. V těsné spolupráci s ekonomickými radami je třeba uvažovat o podpoře dlouhodobé ekonomické udržitelnosti a hledat zdroje příjmů nejen ze sbírek. Přitom jistě platí, že pokud budou v kostele věřící účastníci bohoslužeb, nebudou nám chybět prostředky alespoň na základní opravy a pastorační (provozní) výdaje. 
  • Vnitřní hospodaření farnosti se do budoucna nemůže spoléhat na jinou pomoc od biskupa, než je aktuální praxe, kdy nám vedení diecéze platí kněze, účetní, technického administrátora a pracovnici rodinného centra pro děkanát. V jiných diecézích už bohužel ani tento „standard“ není úplně běžný a co bude u nás po roce 2030 (konec přechodného období restitučního procesu) také není příliš jasné.

K NAHLÉDNUTÍ: Přehled hospodaření 2022
ROKYTNICEBRODEK U PŘEROVACITOV

  • Význam zkušené a sehrané pastorační rady vyniká také v souvislosti se střídáním kněží, které je v poslední době bohužel z různých příčin častější, než bývalo zvykem. Případný odchod faráře na jiné působiště určitě není na místě vnímat jako příležitost k rychlému „přenechání prostoru“ jiným spolupracovníkům. Nový kněz by se měl od počátku opírat o zkušenosti členů farních rad, kteří znají místní situaci a pomohou mu zajistit kontinuitu farního života.  
  • Na práci pastorační rady je důležitá atmosféra vzájemné důvěry členů a hledání společných řešení. Kněze ani farnost nemá smysl přetlačovat, protože se žádná strana „nepohne ani o milimetr“.
  • Na dotaz děkana ohledně budoucích vzdělávacích nabídek v děkanátu zmínila Lenka K. svou nedávnou zkušenost s kurzem aranžování květin v Holešově. Listopadový formát několika nedělních přednášek je také dobrý, jen času je pořád jaksi málo. 🙁    
  • Vizitační rozhovor s děkanem u nás odhalil také minimálně jeden závažný nedostatek. Žádná z našich obcí zatím ve svých řadách nenašla vhodného člověka, který by se v případě nemoci či jiné indispozice ze strany kněze dokázal ujmout vedení nedělní bohoslužby slova se svatým přijímáním (akolyta s příslušným pověřením nebo trvalý jáhen). Vzájemné zastupování kněží bez dlouhodobé domluvy předem je už teď velmi komplikované a do budoucna se s ním vůbec nedá počítat.
  • V závěru setkání s děkanem zazněla myšlenka na využití standardů kvality časopisu Kaštánek pro zlepšení děkanátního časopisu. Ačkoliv je nyní spíše doba elektronických médií, papírová verze časopisu je zejména pro starší generaci pořád důležitá. Také bychom se mohli podílet na obohacení děkanátního pastoračního plánu prostřednictvím poutního zájezdu na Zelenou Horu (27. 5.) a poznávací cesty Po stopách románů Karin Lednické (30. 9.). Nutno včas připravit nabídku! 

  • Po odchodu pana děkana jsme proběhli nezbytné aktualizace pastoračního kalendáře na rok 2023 (ZDE).
  • Veronika Ch. se zamyslí nad možností uspořádat v létě na faře společné sledování přenosu ze závěrečné vigilie Světového setkání mládeže s papežem v Lisabonu (sobota 5.8.). Do budoucna by také ráda oslovila s nabídkou atraktivního programu VŠ studenty a mladé dospělé bez rodinných závazků. 
  • Otec Tomáš vyjádřil přesvědčení, že nemá žádný smysl pořádat v obcích veselý masopust a pochovávání basy, jestliže po nich následují další pozvánky na plesy a zábavy. Minimálně katolickým křesťanům by mělo být jasné, že příchodem Popeleční středy aktuální plesová sezóna skončila.

  • Pastorační rada hodnotí pozitivně změnu v zapojování dětí do nedělních bohoslužeb v době postní a to včetně dialogických prvků v kázání. Podmínky jednotlivých kostelů jsou sice odlišné, ale spolupráce napříč obcemi je v této oblasti do budoucna perspektivní a žádoucí. Bylo proto navrženo rozšířit citovskou facebookovou skupinu o maminky z Brodku a Rokytnice.
  • Zkušenost ukazuje, že „hrací koberec“ pod kůrem v Citově křesťanským rodinám s dětmi příliš nepomáhá. Nutno trpělivě hledat společná řešení v dialogu s rodiči, kterých se to týká.
  • Slavnost 1. svatého přijímání dětí (celkem 7) by měla proběhnout v neděli 21. května.

  • Téma křížových cest v režii různých skupin si zaslouží pečlivé uvážení pro příští rok. Stejně tak i možnost dřívější instalace venkovních zastavení v Citově už během postní doby se zakončením o Velikonocích. Vedení pobožnosti ze strany různých společenství by se snad mohlo v budoucnu střídat každou postní neděli v jiném kostele/prostoru.  
  • Kvízová liga se ve dvou letošních kolech setkala s malým zájmem „soutěžících“ (2 + 4). Ukázky kvízů jsou i s odpověďmi k dispozici na mušli. Zkušenost přímých účastníků akce je pozitivní, a byla by proto škoda tento zábavný formát duchovního vzdělávání opustit. Vzhledem k náročnosti přípravy bude záležet také na ochotě dalších lidí pomoci s otázkami. Časově bychom Farní kvíz – příště už ne jako soutěž (!) – měli zařazovat výhradně v zimních měsících. V letošní sezóně se třetí kolo neuskuteční.

  • Pastorační rada bere na vědomí uzavření kostela v Citově kvůli malování interiéru (květen a červen). 
  • Nad výkresem dláždění farního dvora v Brodku (realizace duben – červen) padla otázka finanční náročnosti plánovaných investic. Pastorační rada vyzývá radu ekonomickou k veřejnému představení projektu na opravu brodecké fary, jakmile budou během letošního roku zpracovány všechny podklady.
  • Velikonoční obřady budou opět dvoje – Brodek a Rokytnice. Zástupci z Citova přitom s lítostí konstatovali, že si pomalu zvykají na velikonoční dojíždění do Brodku, ale mrzí je, že když byly před pár lety obřady tridua v Citově, tak „brodečáci“ nepřišli. 
  • Velikonoční zpovědní den v Brodku a Rokytnici bude jako obvykle v sobotu před Květnou nedělí (1. 4.) odpoledne. Termín pro Citov určí kněz podle možností externího zpovědníka.

  • Příští porada PR bude rozdělena na střediskové skupinky kvůli plánování programu na Noc kostelů. 

Zapsal otec Tomáš

Kulaté výročí papeže Františka v čele církve

Jak zřejmě všichni víme, dnes je tomu 10 let, co byl zvolen 266. římským biskupem, a tím i papežem, Jorge Mario Bergoglio, který si zvolil jméno František. Pastýřská služba papeže Františka se vyznačuje mnoha „prvenstvími“: Po dlouhých staletích je prvním papežem mimoevropského původu; je prvním papežem z jezuitského řádu, jako první si zvolil jméno po sv. Františku z Assisi. Ale je také prvním, kdo nepatřil, narozdíl od jeho předchůdců, ke koncilním otcům anebo poradcům na II. vatikánském koncilu. Dalo by se tak říct, že papež František je „synem“ II. vatikánského koncilu, nikoliv jeho „otcem“. Toto bývá ve světě katolické církve zdůrazňováno jako výrazný důvod jeho „svěžesti“ v přístupu k II. vatikánskému koncilu. Svěžesti, kterou uplatňuje jako ten, kdo „uskutečňuje“ II. vatikánský koncil zejména s ohledem na jeho pojetí církve (Boží lid: všichni pokřtění) a také s důrazem na poslání církve (Církev: znamení a nástroj vnitřního spojení s Bohem a jednoty celého lidstva). Rádi vás odkazujeme na dokument, dostupný v archivu ČT: zde. S pontifikátem papeže Františka bylo do církve vneseno více radosti, více naslouchání, více prostoru pro každého člověka. Je tím, kdo se snaží tvořit blízkost, protože sama od sebe se v našich vztazích tvoří pouze vzdálenost.

diecézní synodální tým Olomouc