Všichni opravdu kající věřící, kteří nemají zálibu v žádném hříchu a pomodlí se na úmysl Svatého otce, očištěni skrze svátost smíření a občerstveni sv. přijímáním, mohou z pokladu církve získat plnomocné odpustky pro sebe nebo pro duše v očistci vykonáním některého z následujících skutků:
I. Poutí na tzv. jubilejní svatá místa – spojeno se zbožnou účastí na liturgii nebo vybraných veřejných pobožnostech
Věřící, poutníci naděje, mohou získat jubilejní odpustky udílené Svatým otcem, jestliže vykonají pouť na některé z jubilejních svatých míst a tam se zbožně zúčastní mše svaté (zvláště při udělování iniciačních svátostí a pomazání nemocných), bohoslužby slova, liturgie hodin (ranní chvály, nešpory), křížové cesty nebo modlitby růžence.[1]
Mezi „jubilejní svatá místa“ se řadí čtveřice papežských bazilik v Římě, které mají otevřenou Svatou bránu; dále trojice hlavních bazilik ve Svaté zemi (Jeruzalém, Betlém, Nazaret); všechny katedrální kostely katolického světa a další význačná církevní místa určená biskupem dané diecéze.
V Arcidiecézi olomoucké se vedle katedrály sv. Václava jedná o baziliku Panny Marie na Svatém Hostýně, baziliku Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě, mariánský poutní kostel na Provodově a Kalvárii v Jaroměřicích u Jevíčka.
II. Zbožnou návštěvou svatých míst – jednotlivě nebo v malých skupinách – spojeno s adorací Nejsvětější svátosti zakončenou trojicí modliteb
Věřící mohou získat tytéž jubilejní odpustky, pokud jednotlivě nebo ve skupinkách zbožně navštíví kterékoli jubilejní svaté místo a stráví tam přiměřeně dlouhou dobu v eucharistické adoraci a rozjímání, které zakončí modlitbou Otče náš, Vyznáním víry a vzýváním Panny Marie, Matky Boží, aby v tomto Svatém roce všichni mohli „zakusit blízkost té nejláskyplnější z maminek, která nikdy neopouští své děti“ (Spes non confundit, 24).
Zmíněnou adoraci (není-li k dispozici výstav Nejsvětější svátosti, tak alespoň rozjímavou modlitbu před svatostánkem) je k získání plnomocných odpustků ve Svatém roce 2025 možné konat nejen na jubilejních místech. Toto velkorysé rozšíření se zcela automaticky vztahuje na jakoukoli baziliku minor (např. Svatý Kopeček u Olomouce) a každou mariánskou svatyni (např. Dub nad Moravou nebo Jednov).[2]
Možnost účasti na milostech jubilejního putování „na dálku“
Opravdu kající věřící, kteří se z vážných důvodů nemohou účastnit slavnostních bohoslužeb, poutí a zbožných návštěv (jako jsou především staří lidé, nemocní, vězni, jakož i ti, kteří v nemocnicích nebo jiných zařízeních poskytují nepřetržitou péči nemocným), získají jubilejní odpustky za stejných podmínek, pokud se duchovně spojí s přítomnými věřícími, zejména ve chvílích, kdy budou slova Svatého otce nebo diecézních biskupů přenášena sdělovacími prostředky, a pomodlí se doma, nebo tam, kde právě musí být (např. v kapli kláštera, v nemocnici, v pečovatelském domě, ve vězení…), modlitbu Otčenáš, Vyznání víry a další modlitby v souladu s účelem Svatého roku a obětují své utrpení nebo těžkosti života.
III. Skutky milosrdenství a pokání
Kromě toho, co již bylo řečeno, budou moci věřící získat jubilejní odpustky, pokud
a) se zbožně zúčastní lidových misií, duchovních cvičení nebo formačních setkání nad texty Druhého vatikánského koncilu a Katechismu katolické církve, které se budou konat v kostele nebo na jiném vhodném místě podle představ Svatého otce.
Jak píše ve své bule papež František, „Svatý rok nás vybízí, abychom se stali hmatatelnými znameními naděje pro tolik bratří a sester, kteří žijí v tíživých podmínkách“ (Spes non confundit, 10). Jubilejní odpustky se proto vážou také na
b) skutky milosrdenství a pokání, jimiž člověk vydává svědectví o skutečném obrácení. Věřící mají být podle Kristova příkladu a pověření povzbuzováni k častějšímu konání skutků lásky nebo milosrdenství, především vůči bratřím a sestrám, kteří jsou v rozličných těžkostech.[3]
Stejně tak mohou věřící získat jubilejní odpustky, pokud
c) budou po přiměřeně dlouhou dobu navštěvovat své bratry a sestry v nouzi nebo v těžkostech (nemocné, vězně, osamělé seniory, osoby s různými postiženími…), téměř jako by konali pouť za Kristem, který je v nich přítomen (srov. Mt 25,34-36), a splní obvyklé duchovní, svátostné a modlitební podmínky. Věřící budou nepochybně moci tyto návštěvy v průběhu Svatého roku opakovat a při každé z nich získat plnomocné odpustky, a to i denně.
Jubilejní plnomocné odpustky lze získat také prostřednictvím skutků, jež konkrétně a velkoryse vyjadřují kajícího ducha, který je duší jubilea, a znovu objevují zejména hodnotu pátečního pokání:
d) v duchu kajícnosti se alespoň na jeden den zdržet zbytečného rozptylování (skutečného, ale i virtuálního, vyvolaného např. médii a sociálními sítěmi) a zbytečného konzumu (např. postem nebo praktikováním abstinence podle obecných pravidel církve a pokynů biskupů) a taktéž darovat přiměřenou finanční částku chudým, podporovat díla náboženského nebo sociálního charakteru, zejména ve prospěch obrany a ochrany života ve všech jeho fázích a kvality života samotného, opuštěných dětí, mládeže v nesnázích, starých lidí v nouzi nebo osamělých, migrantů z různých zemí, „kteří opouštějí svou vlast, aby hledali lepší život pro sebe a své rodiny“ (Spes non confundit, 13), nebo věnovat přiměřenou část svého volného času dobrovolné činnosti v zájmu společenství nebo jiným podobným formám osobní angažovanosti.
Možnost získání odpustků pro duše v očistci podruhé v jednom dni
Navzdory platnému pravidlu, že plnomocné odpustky mohou být uděleny pouze jedenkrát za den, mohou věřící, kteří vykonali skutek lásky ve prospěch duší v očistci, pokud v rámci slavení eucharistie přistoupí ke svatému přijímání podruhé téhož dne, získat podruhé v tentýž den plnomocné jubilejní odpustky, které se vztahují pouze na zemřelé.
Zpracováno podle dekretu Apoštolské penitenciárie vydaného v Římě dne 13. 5. 2024.
[1] V seznamu odpustkových modliteb při putování na jubilejní svatá místa v diecézích najdeme také u nás méně známý mariánský hymnus Akathistos nebo kající bohoslužbu zakončenou individuální zpovědí a svátostným rozhřešením.
[2] Do seznamu svatých míst, kde k získání jubilejního plnomocného odpustku stačí setrvat přiměřeně dlouhou dobu v adoraci a rozjímání před Nejsvětější svátostí může diecézní biskup zařadit také jiné místní svatyně, zvláště význačné kolegiátní kostely. Totéž může učinit biskupská konference s národními nebo mezinárodními svatyněmi. V Itálii se jedná o dvě papežské baziliky minor v Assisi – sv. Františka a Panny Marie Andělské, dále papežské baziliky Panny Marie v Loretu a v Pompejích nebo baziliku sv. Antonína v Padově. V Římě patří do stejné kategorie bazilika Svatého Kříže Jeruzalémského, bazilika svatého Vavřince za hradbami, bazilika sv. Šebestiána, kostel sv. Pavla u Tří pramenů (Tre Fontane) – místo stětí apoštola Pavla a křesťanské katakomby. V neposlední řadě se pozvání k adoraci s rozjímáním vztahuje také na kostely po jubilejní trase Iter Europaeum a obecně na všechny římské kostely zasvěcené patronkám Evropy a učitelům církve (např. bazilika P. Marie nad Minervou, kde se nachází hrob sv. Kateřiny Sienské).
[3] Konkrétně ať znovu objeví „skutky tělesného milosrdenství: sytit hladové, dát napít žíznivým, oblékat nahé, přijmout cizince, pečovat o nemocné, navštívit vězně, pohřbít mrtvé“ (Misericordiae vultus, 15) a také „skutky duchovního milosrdenství: radit pochybujícím, učit neznalé, napomínat hříšníky, těšit zarmoucené, odpouštět urážky, trpělivě snášet protivné lidi, modlit se k Bohu za živé i zemřelé“ (tamtéž).