Teď je čas pomáhat lidem prchajícím před válkou

JAKÉ VĚCI JSOU PŘEDEVŠÍM POTŘEBA?


Obec Rokytnice otevřela na úterý (1. 3.) a středu (2. 3.) sběrné místo v místní sokolovně. Podrobnosti ZDE.  


Obec Majetín a městys Brodek u Přerova nabízejí lidem možnost podílet se ve středu (2. 3.) a ve čtvrtek (3. 3.) na podobné sbírce ve spolupráci s Krizovým štábem Olomouckého kraje. Podrobnosti  pro Majetín ZDE. Podrobnosti pro Brodek ZDE.


Obec Citov shromažďuje materiální pomoc od pondělí 28.2. do pátku 4.3. v místní prodejně Jednoty. Podrobnosti ZDE.

Pozvání k duchovnímu zastavení pro mládež

Postní doba se blíží nezávratným tempem a animátoři mládeže si pro vás tentokrát připravili postní duchovní obnovu, která tu ještě nebyla. Bude to ale velmi podobné adventním duchovním obnovám, kterých už jsme zažili mnoho. Duchovní obnova se bude konat po pátečních modlitbách mládeže, takže si na to určitě najdete čas, protože je důležité se během postní doby pozastavit a popřemýšlet nad sebou, svým životem a směřováním. Nejlépe je to prožít na nějaké obnově a ne pouze sami doma, protože ne každý je schopný se k tomu donutit. Proto máte možnost spolu s ostatními mládežníky přerovského děkanátu tuto obnovu prožít a další plus je to, že ji povede náš přerovský kaplan otec Petr Janíček, tak i na jeho slova k tématu Smířeni (se) můžete těšit. Více informací včetně odkazu na přihlášku naleznete na stránkách zde.

Kyjevský nuncius: Lidé hledají útočiště před bitvou

Arcibiskup Visvaldas Kulbokas zůstává na nunciatuře v ukrajinském hlavním městě, kde sdílí osud milionů civilistů, kteří hledají útočiště před bitvou, jež se ve městě rozvinula: “Zajímalo by mě, jak si lidé za několik dní poradí s nemocnými a s jídlem, jak budou reagovat děti, které utrpěly toto násilí? Jako křesťan se snažím všem pomáhat, aby věřili v bratrství a úctu k druhým”, řekl vatikánským médiím.
 
 

Alessandro De Carolis – Vatican News

Vaše Excelence, s velkým znepokojením a bolestí sledujeme, co se děje na Ukrajině. Jste v Kyjevě, který se stal dějištěm bojů: co nám můžete říci o situaci, kterou zažíváte?

Toto je moje hlavní starost: Kyjev, kde jsem a odkud mluvím, je velké město s necelými třemi miliony obyvatel a v těchto dnech je zcela ochromeno válečnými událostmi. Kromě raket, které prolétávají kolem, a lidí, kteří se ukrývají, jak jen mohou, ve sklepích a podzemních stanicích metra, mě napadá otázka: Co dělají nemocní? Nemocní s jakýmkoli druhem nemoci, protože se těžko pohybují, těžko se dopravují, těžko hledají péči… Jak to dělají?

Zprávy přicházející z Ukrajiny vykreslují Kyjev jako město duchů, kde je nyní kromě zdravotní péče obtížné sehnat také jídlo a vodu…

Ano, protože všichni věděli, že se blíží těžké dny, snažili se nahromadit zásoby potravin, ale ty vydrží jen několik dní, takže vyvstává otázka: co se stane, když bude tato situace trvat déle? Protože teď není možné dostat k zásobám a je riskantní zůstávat v bytech, ve společných prostorách… Dokonce i my, na nunciatuře, se snažíme pobývat v nižších patrech, kde je menší riziko zásahu. A tak je ještě těžší vyjít ven a najít nějaké otevřené obchody, ale nezdá se mi, že by byly otevřené nebo že by byly schopné se zásobovat, protože i silnice jsou odříznuté… Co bude za pár dní, je velká otázka.

Vidíme fotografie a videa lidí, kteří se uchýlili do sklepů a podzemních tunelů, zejména mnoha žen a dětí, které jistě nechápou, co jim náhle narušilo život…

To je další velká otázka. Jakou budoucnost my, dospělí, připravujeme těmto dětem? Dospělý člověk se totiž možná dokáže prodrat utrpením, ale dítě… Už jsem se setkal s lidmi v Itálii a dalších evropských zemích, kteří vyrůstali za druhé světové války a dodnes z toho mají trauma… Dnes ráno jsem přemýšlel o dětech z Kyjeva: až vyrostou, jaký postoj budou mít k ostatním, když prožily první dny, měsíce, roky svého života pod palbou, pod raketami? To je další velmi důležitá otázka…

Jak se vám všem daří na nunciatuře?

Na nunciatuře víme, že se nacházíme v obytné rezidenční čtvrti, a proto nejsme bezprostředně vystaveni tomu, co se děje na hlavních městských tepnách. Slyšíme však prolétávající rakety, výbuchy, boje v okolí… I my, zaměstnanci nunciatury, jsme v nižších patrech, připraveni uchýlit se do suterénu, kdybychom viděli, že je to náhle nezbytné. Modlíme se za sebe, za druhé, za mír, za obrácení všech.

K čemu byste rád vyzval?

Spíše než výzvu pokládám Bohu otázku: Co mi v této situaci říká věčný Bůh? Co mám se sebou dělat? A jako křesťan chápu, že se neděje nic, co by bylo skryto před Pánem Ježíšem, a že i v tak těžké situaci je mým posláním usilovat o vlastní obrácení, ale také se snažit pomáhat druhým. „Ostatní“ znamená „všichni“: aby se obrátili a dokázali zajistit nejen mír, ale i bratrství a vzájemnou úctu.

Církev se modlí za mír na Ukrajině a na výzvu papeže Františka se za něj bude modlit zvláště 2. března…

Pro nás je 2. březen ještě daleko, musíme se ho dožít. Modlíme se za mír v každé chvíli, protože nás k tomu tento okamžik podněcuje, vyvolává tuto intenzivní modlitbu, která se svěřuje Pánu a Panně Marii, Matce všech: Matce všech, nejen křesťanské církve. Jako křesťané víme, že muslimové mají k Panně Marii velkou úctu, a proto se připojme také k jejich modlitbě, aby se Panna Maria za nás všechny přimlouvala.

Církev se modlí a postí za ukončení ruské invaze na Ukrajinu

Čeští a moravští biskupové jednoznačně odsuzují ruskou agresi a vyjadřují svou plnou podporu Ukrajině.

Rozhodli, že tuto neděli (27.2.) použijeme při bohoslužbách mešní formulář „V době války nebo rozvratu“ spolu s II. eucharistickou modlitbou „O smíření“, obsažené v Českém misálu, a vyhlašují kostelní sbírku, která bude tuto neděli věnována na pomoc Ukrajině.

Ve spolupráci s Charitou ČR nabízejí humanitární pomoc potřebným a vnitřně vysídleným na Ukrajině i těm, kteří uprchnou do naší země. Zároveň prosí věřící, aby se zapojili do konkrétní pomoci případným uprchlíkům.

Připojují se k výzvě papeže Františka a prosí, aby v den Popeleční středy (2.3.) věřící nabídli své posty a modlitby za Ukrajinu (viz také dřívější podobná výzva k obětování pátečního sebezáporu).


Intenzivní modlitba za mír provázela také dnešní (24.2.) Nikodémovu noc v brodeckém kostele. Děkujeme všem věřícím, kteří za daných okolností bez váhání zamířili do kostela. 


Postoj otce Tomáše vystihuje jeho dnešní komentář adresovaný europoslankyni Kateřině Konečné (KSČM):

Vážená paní Konečná,
nedokážete si představit, jak mě mrzí, že na rozdíl od našeho prezidenta Miloše Zemana neumíte ani dnes ve světle zjevných skutečností přehodnotit svůj dlouhodobě shovívavý postoj vůči Putinovu Rusku. Domnívám se, že i bez této šílené agrese proti sousední slovanské zemi by vládce Kremlu už dávno měl sedět za mřížemi pro své evidentní pohrdání pravdou a spravedlností, tj. právem jednotlivců, národů i mezinárodního společenství. Chápu Vaše rozpaky nad tím, že na Západě máme mnohdy taky máslo na hlavě, ale – ruku na srdce – v demokratickém světě, ke kterému od roku 1989 naštěstí patříme, si naše politiky jakž takž svobodně volíme a ty nepoužitelné dokážeme dříve či později vyměnit. Můžu se Vás zeptat, jak byste jako někdejší poslankyně českého Parlamentu hlasovala při dnešní mimořádné schůzi, na které byla mocenská politika Ruska jednomyslně odsouzena? U nás nebyl proti jediný poslanec. Vaše smýšlení v této věci budeme jistě moci velmi brzy vyčíst z Vašeho vystupování a hlasování na půdě Evropského parlamentu.


STANOVISKO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR K RUSKÉ AGRESI PROTI UKRAJINĚ