Prosím, nechte se očkovat z ohledu na společné dobro

Přinášíme prohlášení olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera, předsedy České biskupské konference, ke zhoršující se situaci pandemie covid-19 v naší zemi.

Počty nakažených covidem-19 rychle stoupají. Není to výzva ke strachu či panice, ale k větší důvěře v Boží ochranu a pomoc, na kterou ovšem můžeme spoléhat jen tehdy, pokud se snažíme vidět Božíma očima a plnit Boží přání. Snad je nová vlna pandemie výzvou k vážnému zamyšlení a lepšímu nasměrování našich životů. Snad je to pozvání k větší ohleduplnosti k druhým.

Vím, že téma očkování rozděluje společnosti, a nechci přispět k ještě většímu rozkolu. Očkování není samospasitelné, ale jak je vidět z menšího procenta nemocných ve skupině očkovaných, je to nástroj, který pomáhá. Prosím ty, kteří mohou být očkovaní a zatím nejsou, aby se z ohledu na ostatní obyvatele nechali očkovat. Ty, kteří se nechali vystrašit, že se očkováním dopouští nějakého hříchu, ujišťuji, že to mohou udělat s čistým svědomím. Ty, kteří hájí svou svobodu stát na svém názoru, prosím, aby z lásky k druhým dobrovolně obětovali část své svobody pro společné dobro.

Děkuji všem, kteří se snaží o ohleduplnost k druhým nejen vlastním očkováním, ale i dodržováním hygienických předpisů na veřejnosti i v kostele. Není třeba být úzkostliví, ale ukáznění. Mezi tradiční skutky lásky v době adventní zařaďme i vlastní ukázněnost a ohleduplnost k druhým.

Všem přeji kousek radosti z dobrých skutků a z blízkosti Boha, kterou nabízí dobře prožitý advent i svátky Narození Páně.

+ Jan Graubner, předseda ČBK

Známe stav náboženské svobody ve světě?

„Zpráva o náboženské svobodě ve světě“ pro rok 2021, kterou vypracovala mezinárodní katolická charita a papežská nadace Církev v nouzi (Aid to the Church in Need, ACN), konstatuje, že náboženská svoboda se závažně porušuje ve třetině všech zemí světa. Podle této zprávy, která byla 20. dubna oficiálně představena v Římě a dalších městech po celém světě, nebylo v letech 2018 až 2020 toto základní právo respektováno v 62 ze 196 zemí světa (31,6 %). Touto svou již 15. zprávou o náboženské svobodě ve světě varuje papežská nadace Církev v nouzi před vážnými hrozbami, kterým je v celém světě toto základní právo vystaveno.

Zakrvácená socha Krista po velikonočním bombovém atentátu na Srí Lance v roce 2019. V zasažených kostelech a hotelech zemřelo celkem 359 lidí.

Jak zpráva uvádí, ve 26 zemích lidé trpí pronásledováním a v 95 % z nich se ve sledovaném období situace ještě zhoršila. Poprvé se v této kategorii objevuje devět zemí: sedm afrických (Burkina Faso, Kamerun, Čad, Komory, Konžská demokratická republika, Mali a Mosambik) a dvě asijské (Malajsie a Srí Lanka).

Tyto statistiky odrážejí jeden z hlavních závěrů zprávy: radikalizaci afrického kontinentu, zejména v subsaharské a východní Africe, kde dramaticky posílila přítomnost džihádistických skupin. Porušování náboženské svobody – včetně extrémní podoby pronásledování, jako je masové vraždění – se nyní odehrává ve 42 % všech afrických zemí a Burkina Faso i Mosambik jsou jen dva výrazné příklady.

Radikalizace se ovšem netýká jen afrického kontinentu. Zpráva popisuje také vzestup nadnárodních islamistických sítí pokrývajících nejen subsaharské státy od Mali po Mosambik, ale zasahujících také na Komory v Indickém oceánu nebo na Filipíny v Jihočínském moři s cílem vytvořit takzvaný „transkontinentální chalífát“.

Pokračování textu Známe stav náboženské svobody ve světě?