Otcové, věnujte se dětem i manželce

Jakou máte představu o muži, který byl hlavou nazaretské rodiny?
Co se vám vybavuje?

Snad nějaký obraz, nebo nějaká vlastnost….    Jistě byl pracovitý, mnoho toho nenamluvil a také vynikal vnímavostí pro Boží vedení. V Nazaretu, v Betlémě i v Egyptě „udělal (Josef) tak, jak mu anděl Páně přikázal.“ Byl to muž činu – upřímně věřící. Byl schopen podřídit vlastní plány požadavkům Boží prozřetelnosti. Pro jeho zbožnost a dobrosrdečnost ho Písmo nazývá spravedlivým.

Co ještě bychom řekli o tomto mladém muži? Živil jako tesař. Určitě nebyl bohatý, ale přesto byl šťastný. Našel totiž dívku, do které se zamiloval a ona se stala jeho nevěstou. Jmenuje se Maria.

Svatba Josefa a Marie není zachycena v Písmu svatém, ale přesto víme ze židovských zvyklostí, že proběhla ve dvou fázích. Uzavření manželství trvalo několik dní, po kterých zůstala nevěsta ještě několik měsíců u rodičů. Josef se vrátil ke své práci a s radostí připravoval den, kdy vezme svou ženu k sobě a jejich manželství se dovrší. Tak se nám objasňuje věta, kterou řekl anděl ve snu Josefovi: „Neboj se vzít k sobě svou manželku.“

Dříve než Bůh poslal svého anděla do Nazareta, byli Josef s Marií už před zákonem manželé, ačkoli spolu ještě nebydleli. Právě tento zvláštní okamžik vyvolil Bůh, aby Marii i Josefovi odhalil svůj neslýchaný záměr. Byly to pro oba těžké dny, které vyzkoušely jejich víru a vzájemnou důvěru. Je štěstí, když se manželé ve chvíli zkoušky dokážou opřít o Boha. Boží posel oslovil při zvěstování Pannu Marii i Josefa stejně: „Neboj se!“

Neboj se, Maria. … Počneš a porodíš syna. … Moc Nejvyššího tě zastíní. Neboj se, Josefe. … Dítě, které tvá žena počala je z Ducha svatého. … Dáš mu jméno Ježíš.

Bůh tedy ve svém plánu spásy nebourá manželskou lásku Marie a Josefa. On s ní naopak počítá, očišťuje ji a pozvedá. Marie se stala matkou Božího Syna. Přitom zůstala pannou a manželkou Josefovou. I na Josefa jistě sestoupil Duch svatý, aby prohloubil jeho lásku k Marii. Když totiž Bůh někoho k něčemu zve, dává mu i sílu obstát. Josef pochopil a přilnul ke své ženě větší láskou, než jaké by byl schopen čistě lidskými silami, zřekl se nároku na vlastní děti a vůči jejímu synu se stal otcem. Když mu dal podle slov anděla jméno Ježíš, uplatnil vůči němu poprvé autoritu otce. Tak tomu bylo až do Josefovy smrti, takže sousedé v Nazaretu znali Ježíše prostě jako „syna tesaře“. Nemusíme se bát nazývat Josefa otcem Ježíšovým, ačkoliv víme, jak to bylo s jeho narozením. Sama Panna Maria mu přece řekla ve dvanácti letech: „Tvůj otec a já jsme tě s bolestí hledali…“. Není snadné přiblížit se tajemství domova, ve kterém žil Boží syn. Jisté je, že Ježíš byl záměrně poslán do úplné lidské rodiny.

Toto je, bratři a sestry, naléhavé poselství pro naši dobu. Bůh žehná lásce muže a ženy, kteří uzavírají manželství a povolává je ke spolupráci na svém díle. Chce, aby děti, které přijdou na svět, vyrůstali ve zdravé a úplné rodině.

Otcovství svatého Josefa se konkrétně projevilo tím, že ze svého života udělal službu ve prospěch tajemství Vtělení Božího Syna; dále tím, že využíval svou zákonnou autoritu nad svatou rodinou, aby jí cele daroval sebe sama, svůj život a svou práci; a nakonec také tím, že svou lidskou touhu po lásce proměnil v nadlidské obětování všech svých sil pro Mesiáše, který se narodil v jeho domě. Když po letech láskyplného nasazení Josef v tom domě umíral, měl u sebe Pannu Marii i Ježíše. Jistě cítil s dojetím, že dobrý Bůh jeho život neochudil, ale podivuhodně obdaroval.

Svatý Josef, ke kterému se naše církev tak ráda modlí, je vzorem pro muže, zvláště pro manžely a otce rodin. Svět potřebuje muže, kteří mají odvahu být otci. Otec v rodině se musí naučit respektovat spravedlivou svobodu a zároveň být schopen usměrňovat, vysvětlovat, jít příkladem. Otec je trpělivý. Má své nároky. Zná své limity. Čím méně je možné vyžadovat od rostoucích dětí poslušnost, tím více je třeba prosit nebeského Otce, aby jim poslal do cesty jiné lidi, kteří jim ukáží správný směr.

Děti vnímají lásku rodičů podle toho, jestli na ně mají čas. Otcové, snažte se podle příkladu svatého Josefa děti s láskou učit věcem užitečným pro život. Věnujte se jim i manželce. Oni vás potřebují. Potřebují váš čas a vaši lásku. Bůh vám dej sílu.

Zdroj: kázání ze slavnosti sv. Josefa 2017

Dopis rodičům: přihlašování na tábor

Vážení rodiče,

předem mého dopisu bych Vám chtěl poděkovat za to, že se snažíte vychovávat své děti tak, aby našly duchovní domov v církvi a byly hrdé na to, že jsou katolickými křesťany. Je známo, že tomuto ušlechtilému cíli prospívá také trávení volného času ve společnosti věřících kamarádů, zejména pokud se jim přitom věnují obětaví a spolehliví vedoucí, nabízející dětem přirozené vzory k následování.

Naše farní rodina chce vytvářet (nebo už vytváří) prostředí, kam byste mohli svoje děti posílat s vědomím, že o ně bude po všech stránkách dobře postaráno. Příkladem takové aktivity je náš farní klub pro děti v Brodku, který si za léta svého fungování získal uznání řady rodičů a také respekt ze strany obecního zastupitelstva spojený s finanční podporou.       

Podobně u nás už dvacet let působí společenství Eden, které pod hlavičkou organizace zřízené olomouckým arcibiskupstvím připravuje pro děti z okolí Přerova křesťanské tábory plus podzimní a jarní víkendovky. Od letošního roku jsme s ohledem na kořeny Edenu opět posílili počet vedoucích pocházejících z farností Brodek u Přerova, Rokytnice a Citov, včetně osobního duchovního doprovázení ze strany místního faráře. Těšíme se na tábor, který bude zasazený do atmosféry rytířské legendy o hledání svatého grálu.

Přípravu letošního tábora jsme už rozjeli a zatím nám to pěkně klape. Podařilo se obsadit všechny důležité funkce včetně táborové zdravotnice a hlavní kuchařky. Na konci března máme několikadenní soustředění vedoucích věnované programu. Od neděle 12.3. je spuštěno přihlašování dětí. Máte-li zájem o přihlášku, postupujte podle pokynů na webu.

S přáním pokoje

P. Tomáš Klíč,
duchovní rádce Edenu

Komunitní web katolíků žijících kousek od Přerova