Archiv pro rubriku: Slovo faráře

Mediální horko začíná

Dne 30. 7. odeslal otec Tomáš do České televize následující divácký ohlas.


Dobrý den. Rád bych upozornil pracovníky ČT, že se blíží období, kdy naši zákonodárci budou muset probírat jeden z nejvíce kontroverzních návrhů zákona v novodobé historii ČR, tzv. manželství pro všechny. Jsem přesvědčen, že úkolem médií v demokratické společnosti by mělo být něco jiného než připravovat půdu jedné ze stran politického sporu cílenou zpravodajskou masáží. Nebo snad dnešní  vypuštění studie o neškodnosti výchovy v rodinách se dvěma matkami v kombinaci s dalšími podobně laděnými zprávami za posledních 48 hodin má být náhoda? Znám renomovanou studii z USA, která o důsledcích výchovy homosexuálními páry tvrdí něco docela jiného (viz níže příloha z roku 2012).

Jsem velmi zvědav, jak bude nejen vaše zpravodajství během projednávání této ožehavé otázky pracovat ve prospěch paměti národa. Je známo, že před 13 lety se požadavek na zavedení registrovaného partnerství osob stejného pohlaví – vetovaný prezidentem nikoli z morálních ale principiálně právních důvodů – obhajoval ujištěním, že nejde o krok směrem k budoucí redefinici manželství, ani snahu o vytváření nových modelů rodin s dětmi.

Vaší práce si vážím, a proto píšu.
Věřím totiž, že v ČT mají ohlasy diváků smysl.

S přáním všeho dobrého

Tomáš Klíč,
Rokytnice u Přerova

The Regnerus Study Met with Intolerance

Duchovní potřeby nemocných

Milí farníci, kteří máte ve své rodině nemocné a pohybově omezené seniory, je chvályhodné, když jim všemožně pomáháte, aby mohli trávit stáří co nejdéle doma. Je to konkrétní projev lásky a v případě vlastních rodičů také spravedlnosti. Pán Ježíš nás učí, že nejen chlebem žije člověk, ale každým slovem, které vychází z Božích úst. Proto si velmi vážím také toho, když svým věřícím příbuzným obětavě pomáháte dostat se v neděli na mši svatou. Také technická pomoc s naladěním televizního nebo rozhlasového přenosu bohoslužby a jiných pořadů náboženského vysílání (Radio Proglas, TV Noe) představuje pro duši trpícího křesťana přímo balzám.

Moje kněžská starost o nemocné farníky občas naráží na určité nepochopení, které mě vede k sepsání následujících řádků.

Na prvním místě bych chtěl ujistit vás, nemocné a staré, že svou prosbou o návštěvu pana faráře rozhodně neobtěžujete! Naopak! Vím, jak důležitá může návštěva kněze být. Vždyť kdo jiný vám zprostředkuje osobní setkání s Kristem? To platí i pro ty z vás, kdo jste dříve nepatřili mezi nejhorlivější věřící. Vždyť právě v čase nemoci dává Bůh člověku jedinečnou příležitost k revizi života, k modlitbě a ke smíření. To však předpokládá, že se nemocný setká s knězem, dokud má ještě jasné myšlení. Kněz přináší do domu nemocného slovo povzbuzení a ochotu naslouchat. Vrcholem takové návštěvy bývá svaté přijímání, zdroj útěchy a duchovní síly. V případě velmi závažných onemocnění, plánovaných těžkých operací nebo i jen z důvodu vysokého věku je vhodné žádat navíc svátost pomazání nemocných. A to i opakovaně. Existují případy, kdy Bůh daroval někomu tímto způsobem nejen duchovní, ale i tělesné uzdravení. Vždycky nás však bere do své otcovské náruče a vnitřně pozvedá. 

Vy, kteří o nemocné věřící pečujete, byste měli vědět, že svátosti církve přinášejí vašim blízkým mimořádnou posilu a povzbuzení v těžké situaci. Výrazně podporují jejich léčbu i celkový psychický stav. Je proto naprosto neopodstatněný předsudek, že kněze je třeba volat do domu teprve k umírajícímu (pokud vůbec). V takovém případě totiž k setkání většinou nedojde z pochopitelného nedostatku času. Velmi mě mrzí, když se o nemocných dovídám na faře až od pozůstalých, kteří se ospravedlňují slovy: „Nechtěli jsme ho strašit.“ Je jasné, že smrt musí také jednou nastat a je dobře být na ni připraveni. Osobně bych nechtěl být v kůži člověka, který přijde před Boží soud, aniž by se pořádně modlil a dal najevo svou víru v Krista a jeho církev.

V nemocnici na Malém Valu (Kroměříž) mě kdysi velmi potěšilo toto setkání: Pacientka, kterou jsem tehdy navštívil, zrovna podřimovala. Když si mě všimla, řekl jsem jí, že jsem kněz a že nosím nemocným Pána Ježíše. Žena se usmála na znamení, že pochopila, a řekla: „Tak to seš hodné.“ 🙂 Zvažte tedy, prosím, zda právě vy nemáte ve svém okolí nemocného člověka, který zůstal bez duchovní pomoci a dejte mi o něm vědět. Pokud ne, pravděpodobně se vám budou tyto informace hodit v budoucnu. Dlouhodobě nemocné navštěvuji podle potřeby, většinou však 1x za měsíc. V naléhavých případech můžete na faru přijít nebo telefonovat kdykoli. Návštěvu kněze zbytečně neodkládejte. Nic se za ni neplatí. V případě hospitalizace se obracejte buď na duchovní, kteří do dané nemocnice docházejí, nebo na svého domácího faráře.

S přáním dobrého zdraví
otec Tomáš, farář