Drazí bratři a sestry,
vím, že někteří nemáte rádi, když píši o církevních penězích. Já se k Vám v této postní době však obracím s pokornou prosbou o pomoc.

Víte, že stát vrátil církvím některé majetky a za některé dává finanční náhradu. Zato postupně přestává dávat církvím peníze na platy. Letos je to už jen 60 %. Některé nekatolické církve si zavedly pravidlo, že farnosti si musí zaplatit své duchovní samy. Jiné zavedly povinnost svých věřících odvádět církvi deset procent ze svých příjmů. My to nechceme dělat příkazem, ale musím Vás poprosit o štědrou pomoc. To, co zatím odvedou farnosti každým rokem na biskupství, stačí na necelé jedny měsíční výplaty. Další výplaty hradíme z toho, co vydělá hospodaření biskupství zvláště v lesích a v zemědělství. To však stačit nebude.

Od příštího roku zavedeme nový způsob Vašeho ekonomického zapojení. Pro letošek jen nahradíme velikonoční sbírku na bohoslovce, kterých je dnes v semináři opravdu málo, velikonoční sbírkou na platy duchovních. Prosím o Vaši štědrost. Zároveň nabízím těm, kdo by mohli využít potvrzení o daru církvi
ke snížení daně, aby svůj dar odevzdali ne v kostele, ale na farním úřadě, kde jim bude vystaveno potřebné potvrzení.

Děkuji Vám za poctivé prožívání postní doby i za Vaši štědrost a ze srdce žehnám celým Vašim rodinám

arcibiskup Jan

Bratři a sestry.

Přiznejme si, že (…) potřebujeme školu evangelia. Dejme si jen dva úkoly: Ráno se rozhodněme prožít den jako Kristovi vykoupení a poprosme o Boží pomoc. Večer spočítejme situace, kdy se nám to povedlo, případně promysleme situaci, kterou jsme dnes nezvládli, abychom další den mohli znovu začít. Kurz bude úspěšnější, když o své zkušenosti budeme často s někým mluvit… Děkuji každému, kdo do postní školy vstoupí, zvláště těm, kteří v minulých týdnech udělali zkušenost synodálních skupin a mají chuť společně pokračovat ve svatopostní škole. Přesvědčivý život vykoupených a zkušenosti uzdravení Boží láskou časem vtáhnou další lidi. Ukáže se, že jde o nejlepší cestu k překonání smrtící fragmentace společnosti a beznaděje pramenící ze ztráty důvěry.

KE STAŽENÍ: Celý text pastýřského listu arcibiskupa Jana

Milé sestry a drazí bratři.

V tyto dny často hledíme do betléma, který má kouzelnou atmosféru. I když se různá zobrazení v mnohém liší, jedno mají společné. Středem celé scenérie je vždy malé dítě. Všichni ostatní jsou méně důležití, nejen dospělí rodiče nebo vyparádění králové s bohatými dary, či sami zpívající andělé. To malé dítě je ze všech nejchudší, nemá nic, jen plenky, a přece je důležitější než všichni. Každému se líbí ta tichá harmonie a pohoda svaté noci. Nejeden z nás si ji spojuje s dětskou představou rodinné idylky. Ta ideální atmosféra však není pohádková. Podobnou je možné zakusit v mnoha rodinách, v nichž vládne láska a pokora.

KE STAŽENÍ:
celý text pastýřského listu arcibiskupa Jana

Milé sestry a drazí bratři,

(…) Udělejme si v době adventní ve všech rodinách každý týden společnou hodinku. Nic násilného. Jen mějme čas jeden pro druhého. Téma hovoru není potřeba hledat. Mluvte o kterémkoliv problému, který někoho v rodině pálí. Neřešte jich však mnoho najednou. Ostatní nechejte na příště. Nebuďte na to sami. Pozvěte krátkou modlitbou do svého společenství Pána Ježíše. Takový host udělá z Vašeho setkání svátek. Před ním se budete lépe ovládat a ukážete laskavější tvář.

KE STAŽENÍ:
celý text pastýřského listu arcibiskupa Jana