Archiv autora: Didymos

Přezdívka Didymos patří otci Tomášovi, duchovnímu správci naší farní rodiny.

Samosběr jablek na farní zahradě – pravidla

Milí farníci,

zatímco švestky a ořechy bych letos na faře v Rokytnici s pomocí dobrovolníků rád zpracoval ve vlastní režii, jablka nabízím zájemcům o samosběr za následujících podmínek:

  • Nestříkané a nešlechtěné ovoce z našich stromů je určeno k domácí spotřebě cca do konce listopadu. Tomu by mělo odpovídat množství přepravek, které si budete chtít odvézt domů.
  • Jabloně, ze kterých je možné dozrávající jablka trhat, budou postupně viditelně označeny kolem kmene barevnou páskou. Ostatních stromů si zatím nevšímejte, což ale neplatí pro případná jablka ležící na zemi pod nimi. Jablko určené ke sklizni se při otočení „vzhůru nohama“ snadno oddělí od stromu. V opačném případě potřebuje ještě trochu času na dozrání.
  • Vyžínání trávy pod ovocnými stromy budeme zajišťovat vlastním křovinořezem.
  • Protože údržba celé zahrady si ze strany farnosti vyžádá nějaké investice, prosím vás o dobrovolný příspěvek za odebraná jablka. Svůj dar vložte do obálky s nápisem SAMOSBĚR a vhoďte na faře v Rokytnici do poštovní schránky. Přijaté dary budou pečlivě zaúčtovány do společné farní pokladny.
  • Přístup do zahrady bude umožněn od soboty 4.9. do odvolání každý den mimo neděli otevřenou zadní bránou za bytovkama. Bez vědomí faráře se na zahradě můžete pohybovat volně v její hospodářské části (stromy) a v okolí kříže. Za účelem sběru ovoce si můžete půjčit náš hliníkový žebřík, postavený uprostřed zahrady u houpaček. Při odchodu jej, prosím, vraťte na původní místo.
  • Bez vážného důvodu nevstupujte do vnitřních prostor farního dvora.

Předem děkuji za respektování těchto zásad.
V případě potřeby volejte na telefonní číslo 736 522 838.

otec Tomáš

Jak chutná víra?

Milí čtenáři, kdo z rodičů, kteří mají zájem o křesťanskou výchovu dětí školního věku, ještě neřešil jejich přihlášku do náboženství, ať si ji co nejdřív vyzvedne u pana faráře, ve škole nebo na internetu. Spolu s vámi, ostatními učiteli a katechety doufám, že se za pár týdnů nebude opakovat dramatický scénář z loňska. Začátkem září si nejen s dětmi rád povídám o zážitcích z prázdnin. Je třeba děkovat Bohu, že navzdory nepříjemnostem – spojenými s pokračováním stavu pandemické pohotovosti – bylo možno v létě podniknout rodinné dovolené, tradiční i netradiční poutě, sklidit úrodu na polích, vydat se na tábory a kratší výlety, poslat úctyhodnou částku na pomoc obyvatelům obcí postižených tornádem, uspořádat vydařené farní slavnosti, po očku sledovat olympiádu, pokročit v práci na opravě kostela v Citově apod. Osobně si uchovávám zvláště cenou vzpomínku na 25. ročník křesťanského tábora s Edenem, kterého se v srpnu zúčastnilo 40 dětí z okolí, oslavu jubilea 800 let od zrození sv. Dominika pro nebe a na svou pozorovatelskou misi během dominikánských misií v Čelákovicích u Prahy. Účast na misiích člověku logicky položí otázku, jak stručně a výstižně přiblížit naši víru lidem stojícím mimo církev. Zajímal by mě váš názor, zda by se k tomu dalo použít následující zamyšlení původně určené pro děti na táboře.

Víru křesťanů si můžeš představit jako osvěžující zmrzlinu, která má celou řadu příchutí. První z nich je svoboda, protože ve víře jde přece o lásku a přátelství s Ježíšem. Bůh křesťanů nechce mít z lidí ani otroky, ani loutky. Snaž se proto Ježíše co nejlépe poznat, abys mu v dospělosti mohl/a svobodně odpovědět na otázku: Stojíš o moje přátelství?

Oblíbenou příchutí víry je radost ze života ve společenství. Kdo totiž opravdu věří, že nejkrásnější Boží jméno má podobu Trojice – Otce, Syna a Ducha Svatého, ten nikdy nezůstane osamělý. Jeho rodina se přijetím křtu duchovně rozrůstá téměř do nekonečna. Mysli na to, až se příště budeš modlit Otčenáš.

Někteří lidé se mylně domnívají, že křesťanská víra není určená pro ty, kdo chtějí své síly a čas věnovat vědecké práci. Čím více totiž vzdělaný člověk poznává obdivuhodné zákonitosti přírody, tím logičtější se mu jeví tvrzení Bible, že náš život, svět a vesmír nevznikly ani omylem, ani náhodou. K příchutím víry patří živý zájem o poznání pravdy a soulad s rozumem.

Vzácnou vlastností víry, kterou si můžeš vychutnat zvláště v náročnějších obdobích života, je její vztah k naději. Písmo svaté nám Boha představuje jako toho, který se vždycky zajímá o problémy svých dětí, naslouchá jejich modlitbě, dokáže potěšit a nabízí řešení i tam, kde by byl člověk jinak rychle v koncích. Kolikrát jsme to už zažili na vlastní kůži!

Při mši svaté se kněz u oltáře modlí s rukama pozdviženýma k nebi: „V tobě, Bože, žijeme, pohybujeme se a jsme, a láska, kterou nás každodenně naplňuješ, je v nás počátkem života věčného.“ Poslední výraznou příchutí víry, kterou si připomeneme, je činorodá láska k lidem i ke všemu ostatnímu, co Bůh stvořil. I ty se snaž žít způsobem bohatým na dobré skutky.

Žehná vám otec Tomáš

KE STAŽENÍ:
Kaštánek 4/2021

Církevní školka Přerov otevírá nový konkurz

Po prvním kole výběrového řízení, které před prázdninami nepřineslo definitivní řešení pro církevní MŠ rodinného typu v Přerově, přichází dnes její zřizovatel s novou nabídkou pracovního místa ředitele/ředitelky.

Termín pro odevzdání přihlášek je do 15.10.
Podrobnosti ZDE.