Archiv autora: Didymos

Přezdívka Didymos patří otci Tomášovi, duchovnímu správci naší farní rodiny.

Pronásledované křesťany podpoříme sbírkou a modlitbou

Blíží se 6. neděle velikonoční (14. 5.), která bude v katolické církvi věnována modlitbám za pronásledované křesťany. Křesťané považují náboženskou svobodu za nejdůležitější ze všech lidských práv, protože přímo souvisí s věčným osudem člověka, se smyslem života v čase a věčnosti. Náboženská svoboda znamená, že každý člověk může svobodně vykonávat, hlásat a také měnit svou víru, aniž by mu v tom bránila společnost a stát.

Z 240 milionů na 360 milionů vzrostl za poslední tři roky počet pronásledovaných křesťanů ve světě. Každý sedmý křesťan trpí nějakou formou útlaku nebo diskriminace. Mučedníků pro víru bylo v loňském roce více než pět tisíc. Další 4542 křesťané byli vězněni bez procesu  téměř vždy na základě smyšlených obvinění. Bylo zaznamenáno 2110 útoků na kostely a křesťanské budovy. Zeměmi extrémního pronásledování jsou  Severní Korea, Somálsko, Jemen, Eritrea, Libye, Nigérie, Pákistán, Irán, Afghánistán, Súdán a Indie. Nejčastější příčinou diskriminace je radikální islám, etnické konflikty v Africe, represe ze strany komunistických režimů a hinduistický extrémismus v Indii. V Indii jsou křesťané napadáni, biti, vyháněni a zároveň jsou nejčastější obětí obchodu s lidmi. Jednou ze zemí s extrémním pronásledováním je Nigérie, kde byly v poslední dekádě zavražděny desetitisíce křesťanů a statisíce byly násilně vysídleny. Protikřesťanské útoky džihádistů zaznamenáváme v dalších zemích subsaharské Afriky. Tragická je situace arménských křesťanů v Náhorním Karabachu, který z velké části obsadil Ázerbajdžán a křesťany na zbylém území se snaží blokovat. Nekončícím utrpením procházejí křesťané v Sýrii, kteří s lidem Sýrie nesou těžké následky války a sankcí uvalených Západem. Zprávy o únosech, nucených sňatcích a islamizaci nezletilých nemuslimských dívek v Pákistánu a dalších islámských zemích jsou na denním pořádku. Pod tlak se dostávají křesťané i na Západě. Herbert Meier, bývalý mezinárodní prezident CSI (Křesťanská mezinárodní solidarita), pronesl již před 17 lety tato stále platná slova: „Svoboda svědomí, vědeckého bádání a tolerance patří neodmyslitelně k dědictví západních zemí. Je formulována v přirozeném právu a je s ním nerozlučně spojena. Díky tomu stála Evropa po staletí v první linii. Dnes ale vidíme, že se toto dědictví Evropy ztrácí a věřící křesťané jsou konfrontováni s dvěma hrozbami – stále agresivnějším sekularismem a relativismem, a na druhé straně s rostoucím vlivem islámských skupin.“

Pozornost veřejnosti

Je příznačné pro sekularizovaného „ducha doby“, že utrpení a svědectví křesťanů, jakkoliv velké a zřetelné, není v centru pozornosti veřejnosti. Mnohé náboženské násilí na křesťanech je politiky, médii ale i některými náboženskými představiteli prezentováno jako etnický konflikt nebo spor o půdu.

Důležitost modlitby

V době, která se považuje za moderní, osvícenou a progresívní, máme povinnost být na straně lidí, kteří jsou za svou víru, šikanováni, biti, mučeni a vražděni. Solidarita s pronásledovanými má biblický základ v prvním listu apoštola Pavla Korintským – „Trpí-li jedna část, trpí s ní části všechny“ (12.26). V praktické rovině jsou křesťané často jediní, kdo mohou pomoci. Buďme proto s pronásledovanými křesťany v modlitbách alespoň o 6. neděli velikonoční!

Monika Kahancová, výkonná ředitelka české pobočky CSI

KE STAŽENÍ: List arcibiskupa Jana Graubnera o způsobu využití celostátní sbírky na pronásledované křesťany

Liturgický život farnosti Citov se stěhuje do kaple

OD ÚTERÝ 9. KVĚTNA BUDE KOSTEL V CITOVĚ UZAVŘEN Z DŮVODU MALOVÁNÍ INTERIÉRU.

PŘÍPRAVNÉ PRÁCE BUDOU SOUČÁSTÍ VYKLÍZECÍ BRIGÁDY V PONDĚLÍ 8. 5. OD 9.00. VŠEM OBĚTAVÝM POMOCNÍKŮM Z CITOVA I OKOLÍ DĚKUJEME ZA ÚČAST.

POZOR ZMĚNA! VŠECHNY CITOVSKÉ NEDĚLNÍ I STŘEDEČNÍ BOHOSLUŽBY SE AŽ DO ODVOLÁNÍ PŘESOUVAJÍ DO KAPLE V CÍSAŘOVĚ. V NEDĚLI BUDE LITURGICKÝ PROSTOR ROZŠÍŘEN O VENKOVNÍ LAVIČKY POD STANEM. TĚŠÍME SE NA SETKÁNÍ S VÁMI!

PS. RODINY S DĚTMI JSOU I NADÁLE VÍTÁNY! 🙂