Ohlédnutí za Panamou

„Milí přátelé, ukažte světu, že je možné být zároveň svatým a šťastným člověkem,“ naléhal na pestrobarevný zástup poutníků otec Dominik, arcibiskup hlavního města Panamy. Bylo úterý 22.1. večer a do příjezdu papeže Františka na Světové dny mládeže 2019 zbývaly už jen hodiny. Naše poutnická skupinka se po mši svaté dala do vytrvalého tance, takže jsme pak měli co dělat, abychom se vůbec dostali k nějaké večeři a dojeli autobusem zpátky na ubytování ve farnosti sv. Josefa v Paraiso. Byl to už náš druhý týden v této podivuhodné tropické zemi a po celou dobu jsme bydleli v domácím prostředí místních hostitelských rodin. Zdejší lidé jsou velmi srdeční. Nejen že nám uvolnili místo na spaní ve svých malých jednopatrových obydlích, ale také nám ochotně připravovali jídlo, prali špinavé oblečení, zajímali se o život v Česku a sdíleli s námi svoji radost z katolické víry. Pravda, komunikace Panamců s Čechy byla na rozdíl od jiných národností poněkud komplikovaná, neboť – světe, div se – Středoevropané nemluví skoro vůbec španělsky! V rodinách si musel každý z nás poradit sám – buď za pomoci vlastní hlavy, nebo alespoň google překladače – ale při společném programu bylo tlumočení do češtiny většinou zajištěno. Při návštěvě místních rodin si našinec snadno všimne, že normální katolický dům v Panamě má na čestném místě stylový oltářík, na kterém leží otevřená Bible a na ní růženec. Panna Maria – hlavní postava letošních světových dní – je v Panamě uctívána od 16. století, kdy do této země poprvé vstoupila noha španělských misionářů.


Přednášku o cestě na panamské setkání mládeže pro vás v Rokytnici chystáme na neděli 28.4. Jste srdečně zváni.


„Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle slova tvého“ (Lk 1,38). Známá odpověď Panny Marie na Boží povolání rezonovala celým pobytem díky neustálému zpěvu oficiální hymny setkání, katechezím místních duchovních i promluvám našich biskupů v československém centru. V neposlední řadě o ní promlouval ke statisícům mladých Svatý otec František. Ten nás upozornil na skutečnost, že Marie z Nazareta – Matka Ježíšova – ovlivnila dějiny více, než kdokoli jiný, přestože za svého života na zemi nepatřila ke společensky vlivným osobnostem. A taková je cesta všech, kdo dnes jako Maria chtějí proměnit svůj život v aktivní službu Bohu. Není to krásná inspirace pro církev v České republice? Vždyť už Benedikt XVI. při návštěvě Prahy v roce 2009 žádal křesťany, aby nehledali privilegia, ale snažili se být v sekularizované společnosti aktivní tvořivou menšinou. Na otázku položenou účastníkům panamských dní mládeže, zda chtějí být jako Maria Božími služebníky, nechtěl papež František slyšet naši hlasitou odpověď. Jsou prý totiž některé důležité „otázky, na které se odpovídá v tichu“. Osobní rozhodnutí pro službu Bohu je jednou z nich, a proto ten převeliký zástup mladých z celého světa náhle ztichl a svoji odpověď přednesl v duchu přímo Nejvyššímu. Z dalších myšlenek papeže Františka, mě zaujala jeho modlitba po křížové cestě, při které mimo jiné řekl, že je nespravedlivé považovat automaticky každého migranta za nositele společenského zla.     

K otevření společenských témat zve už sama geografie Panamy. Jde o zemi s rozlohou asi jako Československo, kterou obývají cca 4 miliony obyvatel. Velkou část území tvoří krásné národní parky. Nad tropickými lesy se po celou dobu našeho pobytu vznášeli drobní orly. Nad papežským oltářem v hlavním městě jich kroužily desítky současně. Přitom nelze zapomenout na to, že náš svět velmi potřebuje pocítit novou odvahu lidí chránit přírodu. Panama je mostem mezi světy. Její břehy jsou ze západu omývány vodami Pacifiku, zatímco východní pobřeží je přístupné z Atlantského oceánu. Obě tyto vodní říše se na panamském území potkávají díky 80 km dlouhému kanálu, kterým denně proplouvají nákladní lodě gigantických rozměrů. Také panamská pevnina by mohla být snadno mostem mezi světem jižní Ameriky, s nímž těsně sousedí, a sérií středoamerických států v čele s Costa Ricou. Bohužel suchozemské dopravní spojení do Kolumbie zatím z bezpečnostních důvodů neexistuje. Tím se dotýkáme mimo jiné otázky organizovaného zločinu a obchodu s drogami, který prý u jižního souseda Panamců kvete, a tak ničí životy mnohých. Dalšími zkoušenými zeměmi jsou v tomto regionu Venezuela na jihu a Nikaragua s Kubou na severu. Problémy těchto států jsou dramatickou obžalobou (ne)schopností politiků toužících po moci víc než po dobru obyvatel. Proto bylo třeba uspořádat Světové dny mládeže právě v Panamě, poblíž těchto bolavých míst země, aby se také tamní mladí nadechli radostné naděje evangelia a slyšeli pevný hlas papeže Františka, jak říká: „Petr a Církev jdou s vámi!“ Nadšení místních z papežské návštěvy – první svého druhu – bylo převeliké. Organizaci setkání zvládly Panamci v rámci možností výborně díky obrovskému nasazení armády dobrovolníků i příslušníků pořádkových sil. Na program pro české poutníky ve farnosti Pražského Jezulátka v Buena Vista budeme také dlouho rádi vzpomínat. Na Moravu jsme se vrátili v pátek 1.2., ale kus našeho srdce zůstal na břehu panamského průplavu. Ještěže existuje nebe!

otec Tomáš

Zdroj: Slovo pro každého (časopis přerovského děkanátu)